Ozdobou celého svého okolí je pěkná zdravá lípa velkolistá u čp.178, která byla v roce 1995 zapsána do seznamů stromů chráněných státem. Ze čtyřmetrového kmene vyrůstá krásná košatá koruna, která se sklání nad obytným stavením, jako by ho ochraňovala. Obvod kmene stromu měří 3,7 m, výška 23 m a jeho stáří je odhadováno asi na 200 let.
V obci se dochovaly dvě samostatně stojící roubené stodoly - u čp.189 (ovčín u Kořínkových) a u Bílkova statku. Tuto stodolu u čp.147 postavil první majitel statku z Bílkova rodu (Bílkovi žijí na usedlosti dodnes) patrně roku 1771.
V Kunvaldské kronice lze najít popis stodoly od jednoho z majitelů: „Naše stodola je roubená. 7 trámů ze dvou stran osazených, jež tvoří stěny, spáry mezi jednotlivými trámy nejsou ničím vyplněny, jsou volné, takže stodola je vzdušná. Krytá je šindelem a nad vraty na obou stranách jest střecha lomeně zvednutá, aby vjezd do stodoly byl dostatečně vysoký a pohodlný.“
Kousek od hraničního kříže, naproti již zmíněného mlýna, stojí stará socha barokního světce Jana Nepomuckého. Sochu tohoto českého svatého nechal zhotovit roku 1798 Fr.Bílek z dolního Kunvaldu u sochaře Ciliáka. Charakteristických pět hvězd svatozáře sv.Jana Nepomuckého už dnes vidět nemůžeme, neboť je i s hlavou urazila v r.1920 ruka vandalova. Hlava se později ztratila a socha dodnes stojí bez ní. Sochy sv.Jana jsou v obci celkem tři. Druhá od stejného autora pochází z r.1752 a stojí u mostu proti čp.16 (bývalá Junkova kovárna) a třetí stojí u statku čp.137.
Přijíždíme-li do Kunvaldu po silnici ze Žamberka, hned na samém počátku obce si nemůžeme nepovšimnout stavení s vysokým komínem, stojícího při levé straně. Jde o bývalý mlýn s pilou čp.211. Objekt je cennou technickou památkou a pozoruhodným dokladem industrializace českého venkova v 19.století. Původní selské stavení přestavěl na mlýn Kašpar Buchtele, nejspíš kolem r.1800. Pila byla v provozu až do r. 1992.
Socha byla postavena r.1871 nákladem manželů Františka Krahulce a Marie Bílkové. Autorem je sochař Čípa z Ústí nad Orlicí. Pískovcový sloup a podstavec pochází z lomu p.Kalouse z Klášterce nad Orlicí. V letech 1936 a poté v roce 2000 byla socha opravena a nově zlacena.
Zděná kaple byla vystavěna v letech 1864 - 1865 na náklad několika obyvatel obce. Na jejím místě stával dříve sloup se zvonem Poledníkem, který byl po zbudování kaple umístěn uvnitř. Zvon ulitý v Hradci Králové Karlem Vilémem Paulem s nápisem „S.Dominice ora pro nobis. Anno 1862 (Sv.Dominiku, pros za nás)“ byl 34 cm vysoký, v průměru měl 40 cm a vážil 79 liber. Od zabavení v 1.světové válce ho uchránil tesař Antonín Kalous z čp.222, který zvonek tajně zakopal. Bohužel za německé okupace již zvon neušel svému osudu a byl zabaven Němci. V roce 1865 8.září byl na kapli s velkou slávou zavěšen železný kříž a kaple byla zasvěcena Panně Marii. 25.9.1999 byl na věž zavěšen zvon nový, který byl pořízen z veřejné sbírky. Nový zvon je vysoký 30 cm, široký 31 cm, váží 35 kg. Zvon je ozdoben reliéfem Panny Marie s nápisem „Ave Maria“.
Na úpatí pověstmi opředeného Krejsova kopce stojí vila čp.371. Nechal ji postavit v roce 1935 český vědec, zakladatel čs. zootechniky akademik Prof. PhDr. et MUDr. František Bílek, Dr.Sc, Dr.h.c., který pocházel ze starého selského rodu Bílků, žijícího v Kunvaldě již na počátku 17.století. Profesor Bílek postavil knihou „Učebnice obecné zootechniky“ českou zootechniku na vědecké základy. Dále mimo jiné vybudoval hyppologické muzeum ve Slatiňanech, zregeneroval karakulskou ovci, kladrubského vraníka a zachránil koně Przewalského. Zemřel roku 1972 ve věku 87 let v Kunvaldě, kde je také pohřben.
Profesorova vila byla obklopena velkou zahradou plnou vzácných stromů a keřů. Za jeho života připomínala spíše nádherný park. V dnešní době je zahrada zarostlá, neupravována a stejně jako vila chátrá.
Dřevěný kříž na dolním Kunvaldě byl postaven v r.1939 na místě starého dřevěného kříže u hranic obce se Žamberkem při silnici asi 100 m od bývalého Keprtova mlýna s pilou čp. 211. Přestože byl původní kříž, pocházející pravděpodobně z roku 1854, mnohokrát opravován, (naposledy asi v r.1915) působením času sešel a v roce 1929 se skácel.
Krásnou ukázkou lidové architektury Podorlicka minulého století je malebný mlýn čp.188 na dolním Kunvaldě. Původně měl dvě mlýnská kola a také k němu náležela pila. Postaven byl roku 1698 Janem Bulíčkem a je jedním z nejstarších kunvaldských mlýnů. Od poloviny 19.století je vlastnictvím rodiny Fišerových.
V dolní části obce mezi Horským potokem a říčkou Rokytenkou se vypíná zalesněný vrch (493 m.n.m) tvarem připomínající horu Říp, nazývaný dříve Felcmanův, nyní Krejsův kopec.
Na něm podle lidové pověsti stával kdysi klášter, který byl za dob husitských válek zbořen. Když chtěl majitel tohoto kopce vršek přeorat, podle pověsti se koně zastavili, a jakmile sedlák zaklel, zvířata na místě zcepeněla. A z nitra kopce bylo slyšet hlahol zvonů. Oráč do roka a do dne zemřel a jeho potomci se již nikdy neodvážili na kopci orat.
VIII. KULTURA
1) Oslavy založení jednoty bratrské V roce 2007 bude dění v obci z velké části podřízeno plánovaným oslavám k založení 550. let jednoty bratrské, 125. let TJ Sokol, 125. let Sboru dobrovolných hasičů a 125.založení Obecní knihovny, které proběhnou ve dnech 16.a 17. června .
2) Kunvaldský poledník
Obecní úřad vydává a domnívá se, že je nutné i nadále vydávat dvouměsíční periodikum „Kunvaldský poledník“, který informuje občany o dění v obci o záměrech Obecního úřadu, uveřejňuje příspěvky místních občanů i chalupářů, uveřejňuje kapitoly z historie Kunvaldu.
3) Domek Na Sboru
Nejvýznamnějším kulturním zařízením v obci je pravděpodobně domek Na Sboru, který je v majetku ČCE Praha a v roce 2002 byla uzavřena smlouva mezi SR ČCE a Obcí Kunvald o dlouhodobém pronájmu. „Domek“ je otevřen pouze v letních měsících, je zde v patře možné shlédnout novou expozici o historii jednoty bratrské a vyslechnout výklad průvodce. V roce 2004 byla expozice doplněna o projekci DVD s programem „Po stopách jednoty bratrské v regionu“, kterou je možno shlédnout i v cizích jazycích. Mimo letní sezónu je prohlídka možná po domluvě se správcem domku. V domku, který slouží současně jako památník jednoty bratrské, je zajištěn i drobný prodej upomínkových předmětů a suvenýrů.
4) Knihovna
Obecní úřad provozuje obecní knihovnu, běžně ji doplňuje novými knihami. Výpůjční doba je 2x v týdnu v podvečerních hodinách.
V roce 2001 byla knihovna přestěhována do větších prostor v budově Sokolovny a byla zde zřízena veřejná internetová stanice.
5) Výstavy
Obecní úřad pořádá každoročně (kolem 28.10.) v sále Sokolovny tradiční podzimní výstavy. V poslední době jsou tyto výstavy, které si získaly oblibu nejen mezi obyvateli Kunvald koncipovány jako prodejní (keramika, krajka, obrazy,…).
Tuto tradici se budeme snažit i nadále udržovat.
6) Památky
V současné době jsou na seznamu nemovitých kulturních památek následující objekty v obci:
- Sbor českých bratří čp. 238 – památka české historie, první budova Sboru jednoty bratrské, nyní slouží jako muzeum jednoty bratrské
- socha Jana Amose Komenského – z roku 1910 zhotovená O. Fiedlerem a J. Svobodou podle modelu J. Strachovského
- kostel sv. Jiří s areálem (kostel, ohradní zeď, kalvárie) – prostý, pozdně barokní kostel, jednolodní, obdélný kostel s trojboce uzavřeným presbytářem a hranolovou věží v průčelí. Kamenné sousoší kalvárie je dílem Alexe Ciliáka z roku 1771
- reliéf sv. Anny a Rodiny Kristovy při silnici u čp. 12
- socha sv. Jana Nepomuckého u čp. 137 – umělecká barokní práce lidového umělce doplněná schodištěm, balustrádou a skupinou lip
- sloup se sochou Panny Marie u čp. 147
V obci je mnoho dalších kulturních a historických památek (sochy svatých, kaple na Zaječinách, kaple na Dolním Kunvaldě, kapličky v osadách). Obec Kunvald byla vytipována jako ves s mimořádnými hodnotami z památkového hlediska. Byl podán návrh na vyhlášení vesnické památkové zóny.
Obec má zájem se podílet na údržbě všech kulturních památek, dle finančních možností obce. Dokladem toho je spolupráce se Synodní radou Českobratrské církve evangelické týkající se Domku Na Sboru a také finanční příspěvky obce na údržbu a opravy řimskokatolického kostela. Pokud vlastník kostela - římskokatolická farnost získá finanční prostředky na opravu věže a průčelí kostela, bude se obec částečně podílet na těchto nákladech.
I. Územní plán obce a komplexní pozemkové úpravy
II. Životní prostředí
III. Doprava
IV. Veřejné osvětlení
V. Bytové hospodaření
VI. Školství
VII. Zájmové organizace v obci
VIII. Kultura
IX. Sport
X. Ostatní služby obyvatelstvu
XI. Závěr
