Průvodce obcí

Průvodce obcí si klade za cíl sloužit především návštěvníkům Kunvaldu, turistům i náhodně

projíždějícím. Chceme Vám představit několik nejzajímavějších míst, která by jinak ušla Vaší pozornosti. Doufáme však, že i místním obyvatelům oživí nejen dávnou a bezesporu slavnou historii obce, ale i události z doby nedávno minulé.
        Viditelnou připomínkou slavné minulosti, ke které se obec hrdě hlásí, je i její znak. Ten byl vytvořen na základě dříve používaného obecního znamení a symbolu jednoty bratrské. Dne 18. 6. 1998 jej obci udělil předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Znakem je červenomodře šikmo dělený štít, nahoře stříbrný beránek nesoucí stříbrnou korouhev s červeným heroldským křížem. Dole svatý Jiří ve zlaté zbroji na stříbrném koni, probodávající zeleného draka.
        Současně se znakem bylo naší obci uděleno právo používat i vlastní prapor, který tvoří šest šikmých pruhů: červený, bílý, červený, modrý, bílý a modrý.
        Přejeme všem návštěvníkům tak příjemný pobyt v Kunvaldě, aby znamenal nejen milé vzpomínky, ale i důvod k návratu a další návštěvě.

        Průvodce obcí byl vydán i tiskem v české a německé verzi.

Obecní úřad Kunvald

KUNVALD

Zajímavá místa Kunvaldu ať již kulturní, nebo přírodní památky, včetně krátkého popisu naleznete na podrobné mapě.

KUNAČICE

        V severní části katastru obce se nachází osada Kunačice. Dříve samostatná obec je dnes součástí Kunvaldu. Převážná část jejích chalup je v současné době využívána k individuální rekreaci.
        Z místa zvaného U modřínků je pěkný panoramatický výhled do podhůří.

Kapličky
        Na Kunačicích jsou dvě malé kapličky. Ta starší pochází patrně z konce 18.století. Za povšimnutí stojí i půvabná socha Panny Marie z počátku dvacátého století.

Hladová voda
        V lese pod osadou Kunačice u pramene zvaného Hladová voda stojí malá kaplička. Od r.1823 v těch místech stál sloupek se soškou Panny Marie. Zakladatelem byl chalupník Jan Hötzel z Kunvaldu, který z náboženské přemrštěnosti nazval sošku „Očišťování Panny Marie“.
        Tento kunvaldský podnikavec chodil široko daleko po okolí a zval lidi k putování ke Hladové vodě, která má prý ozdravné účinky. K pramenu přicházela celá velká procesí poutníků ze všech stran, dokonce až z Kladska. Jan Hötzel rozvěsil na stranách obrazy křížové cesty a založil tam i jakési primitivní lázně, kde čepoval lihoviny a prodával jídlo. Stávalo se, že rozjaření poutníci posvátné místo zneuctívali, což nakonec vedlo k upozornění místního faráře a biskupská konzistoř nařídila lázně s občerstvením zrušit. Hötzel zemřel v naprosté chudobě prý právě v den svátku Očišťování Panny Marie.
        Pověsti praví, že v prostoru mezi osadami Kunačice a Zaječiny naproti studánce nazývané Hladová voda, nad levým břehem Horského potoka a nad pravým břehem jeho bezejmenného přítoku, na mohutném zalesněném ostrohu, měl podle pověsti stávat hrad Kunaberg založený rytířem Kunou. Tento Kuna měl prý dát také své jméno Kunvaldu i Kunačicím.
        Název hradu není v písemných pramenech doložen a jde nejspíše o lidovou pověst vytvořenou pro zdůvodnění vzniku jména Kunvald i Kunačice. Také žádné jiné písemné zprávy dokládající existenci hradu či tvrze neexistují. V současné době v těch místech žádné stopy po hradbách či opevněních nejsou, ale zbytky zdiva zde údajně byly patrny ještě v polovině 19. století. Také jedna z lesních tratí v sousedství se nazývala „Zámek“. Dnes tento místní název již není používán. Pokud zde skutečně nějaký objekt stával, pak šlo patrně o sídlo nejstarších majitelů Kunvaldu (čemuž by napovídalo i strategické umístění), anebo šlo o opevnění, které mělo chránit poměrně blízkou česko - kladskou hranici.
        Podle J.G.Sommera bývalo přímo v Kunačicích zemanské sídlo s dvorem. Důkazy pro toto tvrzení žádné nejsou. Protože však je ves pozdního původu (poprvé doložena až v r.1720), je existence středověkého sídla dost nepravděpodobná.

BUBNOV

        Při levé straně silnice směrem na Bartošovice asi v polovině stoupání na kopec Zmrzlík, (nejvyšší bod kunvaldského katastru vysoký 603 m.n m.), se rozkládá další kunvaldská osada zvaná Bubnov.
        Založena byla na místě panského Horského dvora, který ztratil pro vrchnost význam. Horský dvůr byl zrušen a pozemky propůjčeny tzv. familiantům (což byli dědiční nájemci panské půdy), na základě patentu navrženého ministrem Raabem v r.1777. Noví osadníci vesničky Bubeneč (Bubnov), nazvané podle hrabat z Bubna a Litic, si vystavěli ze dřeva roubené chaloupky.
        Podle jedné legendy sem noví osadníci přišli z trestu, podle druhé proto, aby se vyhnuli vojenské službě. Nejpravděpodobnější je, že první obyvatelé Bubnova byli mladí manželé, kteří dostali příležitost a výhodné podmínky k samostatnému hospodaření bez robotních povinností s určitým příspěvkem vrchnosti na stavbu chalupy.

Kapličky
        Na Bubnově stojí dvě kapličky, jedna vystavěná v letech 1870 - 1880. Druhá je z doby o něco starší a nechal ji postavit hospodář z rodu Grundů po svém návratu z války (asi napoleonské).

Kamenný kříž
        Na kraji Bubnova na rozcestí u bývalého Hovadova hostince stojí kamenný sloup s křížkem, tzv. Boží muka. Pochází z roku 1731 a patří k nejstarším náboženským památkám v obci. Na pravé straně podstavce je vytesán nápis: „Ktož mne nagde, nagdeť život, a nabude spaseňj od Pána, w písni Ssalomaun, 8 kop, 35 w.“ Na přední straně je tentýž text v latině.

Zmrzlík
        Z táhlého holého kopce Zmrzlíku o výšce 603 m n.m. je překrásný výhled na okolní horské dominanty včetně Kralického Sněžníku, Suchého vrchu, Žampachu nebo vrchu Zakletý nad Říčkami.

        O Zmrzlíku se vypráví tato příhoda: Jednoho roku, po dlouhé zimě, jako by jaro ani nechtělo přijít. Sníh zůstával dlouho ležet a na kunvaldskou pouť (24.4.) se náhle strhla další nečekaná vánice. Druhého dne v místě, kde se nachází obrázek, našli zmrzlého krajánka, který se vydal z Bartošovic poveselit na pouť. Odtud tedy prý vznikl název kopce Zmrzlík.

ZAJEČINY

        Půjdeme-li z centra obce po silnici směrem na Bartošovice, přejdeme osadu Bubnov a kopec Zmrzlík, dostaneme se do osady Zaječiny.

Kaple
        V této osadě stojí zděná kaple pocházející z konce 19.století. Mariánský oltářní obraz je dílem malíře Umlaufa z Letohradu. Zvon z této kaple byl zhotoven u stejného zvonaře jako původní zvonek v kapli na dolním Kunvaldě. Na zvonu je latinský nápis: „Svatá Maria, pros za nás“.

Myslivna
        V Zaječinách stojí budova panské myslivny, z architektonického hlediska velmi hodnotná. Byla postavena v první polovině 19.století v empírovém slohu majitelem panství baronem Parishem.
        I dnes budova slouží původnímu účelu a sídlí v ní Polesí Zaječiny Správy Parishových lesů.

Kurevna
        V lesích nad osadou Zaječiny se okolo r.1550 ukrývali členové sekty adamitů. Na příslušníky této sekty brzy začaly docházet stížnosti, neboť chodili nazí, ohrožovali majetek i životy pocestných a páchali různé neřesti. Pán panství Jaroslav z Pernštejna poslal svoje zbrojnoše, aby zjednali pořádek. Ti zastihli adamity v krčmě poblíž cesty do Kladska. Po krátkém odporu přepadených panští pacholci krčmu obstoupili a zapálili. Ta se podle pověsti propadla do země a všichni adamité v plamenech zahynuli. Na spáleništi nechal Jaroslav z Pernštejna postavit sloup s odznaky pěti ran Kristových. Sloup byl v r.1824 nahrazen dřevěným křížem. V dnešní době na tomto místě stojí litinový kříž.

ZÁHORY

        Další osadou patřící ke Kunvaldu jsou Záhory. Původní samostatná osada byla osídlena převážně německým obyvatelstvem.

Přírodní památka „Údolí Záhorského potoka“:
        Část údolí Záhorského potoka severně od obce Kunvald je od roku 1987 chráněným územím o výměře cca 10 ha. Údolí potoka je bohatou lokalitou bledule jarní. V území se mimo bledule jarní vyskytuje i ohrožený druh orchideje, prstnatec májový. Z dalších významných druhů pak bodlák lopuchovitý, čarovník alpský, kontryhel lysý, kuklík potoční, pcháč potoční, podbílek šupinatý, prvosenka vyšší, rozrazil horský a jiné. Mimo běžné druhy fauny zde žijí silně ohrožený čolek horský, čolek obecný a ohrožený druh - ropucha obecná.

Hubálkova lípa
        Zdravá krásná lípa srdčitá, s průběžným kmenem a se srdčitým tvarem koruny o obvodu kmene 4 m a odhadovaném stáří 150-200 let, rostoucí u čp.54, byla vyhlášena památným stromem v roce 1995.

KONČINY

        Do osady Končiny se dostaneme po silnici směrem na Klášterec. Osada leží na vrchu mezi Kunvaldem a Kláštercem nad Orlicí, kam její obyvatelé spádově spíše přísluší. Od obce je vzdálena asi 3 km.

        Najdeme zde několik křížků a obrázků menšího významu.

Tipy na výlet do okolí:
Bartošovice - obec vzdálená 6 km severně od Kunvaldu. Je zde umístěn přechod do Polska pro malý pohraniční styk.

Klášterec nad Orlicí - obec, která se rozkládá podél Divoké Orlice, byla založena někdy ve 13.století. Z Kunvaldu se do Klášterce dostanete nejlépe přes Končiny (asi 5 km). Gotický kostel, pozůstatek kláštera Cyriáků zničeného za husitských válek, byl obnoven v roce 1452. Vzácnou památkou je původní kamenný základ hlavního oltáře, stůl, na němž jsou vytesány čtyři erby rodu Jiřího z Poděbrad.
        V horní části vsi začíná zhruba sedmikilometrová naučná stezka Zemská brána, která vede romantickým údolím Divoké Orlice ke kamennému mostu stejného jména. Ten byl postaven v letech 1900-1903 na místě, kde si Divoká Orlice prorazila cestu rulovými skalami a vstoupila z Polska do Čech.

Pastviny - obec Pastviny má ve znaku dvě své dominanty - vodu a lípu. Voda představuje přehradní nádrž dostavěnou v roce 1938 na Divoké Orlici, která zadržuje zhruba 11 mil m³ vody. Přehradní jezero o délce 7,5 km je využíváno především pro letní rekreaci. Lípa symbolizuje památné stromy - Vejdovy lípy. Největší z nich zaujme každého návštěvníka svými úctyhodnými rozměry (obvod kmene 12 m, výška 22 m) a odhadovaným stářím přes 850 let.

Rokytnice v Orlických horách - dvouapůltisícové městečko asi 6 km od Kunvaldu nabízí například fitness centrum, půjčovnu vybavení pro běžecké i sjezdové lyžování a horských kol nebo novou Internetovou kavárnu. Zajímavá je prohlídka dělostřelecké tvrze Hanička, která byla v letech 1936-38 budována jako součást opevnění státních hranic. Vlastní tvrz tvoří šest objektů vzájemně propojených podzemními chodbami o délce 1,5 km. V letech 1975-95 se Federální ministerstvo vnitra snažilo pevnost přebudovat na protiatomový kryt. Hanička nabízí nejen prohlídku tvrze, ale i expozici bojové techniky, zbraní a výstroje a přehled opevnění. Otevřeno je v letní sezóně – podrobnosti poskytne Informační centrum ve městě.

Říčky - malebná horská obec je známá především svým lyžařským střediskem (dva vleky, černá, červená i modrá sjezdová trať, v okolí střediska upravované běžecké tratě). Výchozí bod pro letní i zimní turistiku po hřebenech Orlických hor. Z Kunvaldu při jízdě po silnici přes Rokytnici ujedete do Říček asi 13 km.

Suchá - hrad Suchá stával na příkrém zalesněném ostrohu v lese mezi Kunvaldem, Pěčínem a Rokytnicí. Podle některých archeologických nálezů se až donedávna usuzovalo, že zde bylo pouze hradiště z doby lužické kultury. Teprve současný archeologický průzkum sice potvrzuje existenci lužického osídlení, možná i hradiště, ale i navíc existenci hradu, který byl v těchto místech vybudován ve 13.století. Dávno zaniklý hrad dnes připomíná pouze zbytek hradního příkopu ústícího do úžlabí pod potokem Ovčárkem. Ještě koncem 19.století zde byly patrny zbytky zdiva a sklepů. Při pozdějším zalesňování bylo vše srovnáno a zničeno. Hradní ostroh měl výhodné přírodní podmínky pro obranu. Jakékoliv písemné zprávy o hradě chybějí. Hrad pravděpodobně střežil bezpečnost obchodní stezky od Žamberka do Kladska. Nasvědčuje tomu i pojmenování staré cesty vedoucí po hranicích slatinsko-pěčínského katastru směrem z Kunvaldu, dodnes nazývané Královská cesta. Místo je opředeno několika krásnými pověstmi o loupeživém rytíři a jeho dceři, která byla za své činy zakletá.

Žamberk - město s necelými sedmi tisíci obyvateli leží asi 6 km od Kunvaldu. První dochované zmínky o Žamberku pocházejí ze 13.století. Zámek, sídlo panství, byl do dnešní podoby přestavěn počátkem 19.století hrabětem Windischgrätzem. Součástí areálu zámku je velmi pěkný stoosmi hektarový anglický park. V zámku je v současné době umístěno odborné učiliště. Barokní kostel Sv. Václava byl postaven v letech 1729-38.
        Město nabízí mimo možností ubytovacích i regionální muzeum v bývalém Kateřinském špitálu, koupaliště se dvěma tobogány, tenisové kurty, informační centrum. V místní části Betlém u silnice na Helvíkovice si můžete prohlédnout rodný domek Prokopa Diviše – vynálezce hromosvodu.

Jak se do Kunvaldu dostanete?
        Nepoužijete-li k dopravě do Kunvaldu automobil, lze bez větších problémů využít i veřejných dopravních prostředků. Nejbližšími vlakovými stanicemi, vzdálenými asi 6 km, jsou Žamberk a Rokytnice v Orlických horách. Z obou těchto míst je do Kunvaldu poměrně dobré autobusové spojení ve všední dny. O víkendech je nutné počítat s tím, že je veřejná autobusová doprava velmi omezená.