Přírodní zajímavosti

Přírodní poměry:
        Katastr Kunvaldu o rozloze téměř 30 kilometrů čtverečných sousedí svým jižním okrajem s katastrem města Žamberk. Na straně východní se dotýká území Líšnice a Klášterce nad Orlicí. Na severu sousedí s katastrem Bartošovic a Rokytnice v Orlických horách, na západní straně s Pěčínem a Kameničnou.
        Po stránce geografické náleží do východního výběžku Orlických hor, do tzv. Žamberské pahorkatiny.
        Kromě Rokytenky, která je na západě hraniční vodotečí, protéká středem obce od severu k jihu Horský potok, pramenící v lesích mezi Předním a Zadním vrchem (665 m n. m.). Horský potok se svým levým přítokem Lesním potokem obtéká místní svědecký vrch Krejsův kopec (493 m n.m.), pod nímž se vlévá do Rokytenky (420 m n. m.) a s ní již na žambereckém katastru teče do Divoké Orlice.
        Severní část katastru s vyšší nadmořskou výškou a drsnějším klimatem je pokryta z velké části lesními porosty, jižní část katastru s rovinatějším terénem tvoří zemědělskou krajinu.
        V horní části obce byl mohutný výchoz žulové horniny těžen pro stavební účely ještě do poloviny 20.století. Podobně byla těžena její zvětralá forma jako písek v dalším lomě nad ohbím silnice na Rokytnici.
        V dolním toku Horského potoka a Rokytenky se vytvořily vodní erozí několik desítek metrů vysoké strmé břehy, tvořené opukovou (slínovcovou) horninou. I tento kámen byl lámán v několika opukových lomech a využíván pro stavební účely.
        V těchto slínovcích je možno nalézti množství zkamenělin mořských živočichů spodního a středního turonu.
        Po okraji katastru v komplexu Žamberských lesů probíhá hranice Chráněné krajinné oblasti Orlických hor s blízkou přírodní rezervací Zemská brána v údolí řeky Divoké Orlice.
        V dřívějších dobách rostlo ve smrkových lesích množství buků a jiných listnáčů. Smíšené porosty se dosud zachovaly na strmých březích vodních toků, které jsou lemovány hustým porostem olší, osik, vrb, lip a jeřábů. V jednotlivých lokalitách roste celá řada chráněných rostlin, z nichž lze uvést alespoň rosnatku okrouhlolistou a vachtu třílistou. Dosud hojně roste v lesích lýkovec, janovec, trnka, bledule jarní, devětsil, mařinka, petrklíč, sasanka a blatouch.
        Ve vodách Rokytenky a Horského potoka je možno kromě raků ulovit pstruha, úhoře, lipana, jelce, mníka.
        Ze vzácnějších ptáků se zde vyskytuje slavík, ledňáček, čejka, sluka, čáp bílý i černý, chocholouš, bažant a koroptev. Na blízkém Lauterbachově (Dymlovském) rybníku hnízdí párek labutí a velký počet kachen divokých.
        Ve zdejších lesích se běžně vyskytuje zvěř srnčí i jelení. Od druhé světové války se zde vyskytuje velké množství divokých prasat. V šedesátých letech byl do Žamberských lesů lesníkem J.Egrtem zaveden chov muflonů. V roce 1974 byl v Zaječinách uloven beran s trofejí, která byla v roce 1976 na výstavě v Českých Budějovicích hodnocena 240,65 body CIC jako tehdejší světový rekord. Také další trofeje ze Zaječin získaly ocenění na mnoha světových výstavách.
        Ze vzácnějších zvířat je možno uvést ještě jezevce, který se vyskytuje v lokalitě na Suché. V minulých stoletích žil na Rokytnicku vlk a dokonce i medvěd a rys.
       

Údolí Záhorského potoka

Přírodní památka Údolí Záhorského potoka byla vyhlášena v roce 1987, na ploše o velikosti 9,99 ha. Nalézá se v nadmořské výšce 500-640 metrů. Tvoří ji údolní zářez ležící na hranici krystalických hornin a křídových sedimentů nad východní hranou svahu.
Údolí Záhorského potoka od samoty Záhory po soutok s Hvězdnou západně od Rokytnice v Orlických horách         Úzká niva Záhorského potoka, přítoku Rokytenky, je jednou z nejbohatších lokalit bledule jarní v okrese. Roste zde také prstnatec májový, rozrazil horský, prvosenka vyšší, podbílek šupinatý, kuklík potoční, pcháč potoční, čarovník alpský a další
        Meandrující koryto potoka obklopují břehové porosty olší a maloplošné, částečně obdělávané louky a olšové remízy s příměsí smrku. Na potoce je postavena hráz, vytvářející malý rybníček vhodný pro rozmnožování obojživelníků. Rozmnožuje se tu čolek obecný a čolek horský. Na loukách je poměrné hojná ještěrka živorodá. V lokalitě hnízdí ptačí druhy doprovázející vodní toky - skorec vodní, konipas horský a střízlík obecný.
        Do nivy potoka zasahuje svým okrajem sousedící hospodářská smrčina a v lesním porostu v nivě bude podporována olše lepkavá na úkor smrku.

Pamáné stromy