Kousek od hraničního kříže, naproti již zmíněného mlýna, stojí stará socha barokního světce Jana Nepomuckého. Sochu tohoto českého svatého nechal zhotovit roku 1798 Fr.Bílek z dolního Kunvaldu u sochaře Ciliáka. Charakteristických pět hvězd svatozáře sv.Jana Nepomuckého už dnes vidět nemůžeme, neboť je i s hlavou urazila v r.1920 ruka vandalova. Hlava se později ztratila a socha dodnes stojí bez ní. Sochy sv.Jana jsou v obci celkem tři. Druhá od stejného autora pochází z r.1752 a stojí u mostu proti čp.16 (bývalá Junkova kovárna) a třetí stojí u statku čp.137.
Socha byla postavena r.1871 nákladem manželů Františka Krahulce a Marie Bílkové. Autorem je sochař Čípa z Ústí nad Orlicí. Pískovcový sloup a podstavec pochází z lomu p.Kalouse z Klášterce nad Orlicí. V letech 1936 a poté v roce 2000 byla socha opravena a nově zlacena.
Zděná kaple byla vystavěna v letech 1864 - 1865 na náklad několika obyvatel obce. Na jejím místě stával dříve sloup se zvonem Poledníkem, který byl po zbudování kaple umístěn uvnitř. Zvon ulitý v Hradci Králové Karlem Vilémem Paulem s nápisem „S.Dominice ora pro nobis. Anno 1862 (Sv.Dominiku, pros za nás)“ byl 34 cm vysoký, v průměru měl 40 cm a vážil 79 liber. Od zabavení v 1.světové válce ho uchránil tesař Antonín Kalous z čp.222, který zvonek tajně zakopal. Bohužel za německé okupace již zvon neušel svému osudu a byl zabaven Němci. V roce 1865 8.září byl na kapli s velkou slávou zavěšen železný kříž a kaple byla zasvěcena Panně Marii. 25.9.1999 byl na věž zavěšen zvon nový, který byl pořízen z veřejné sbírky. Nový zvon je vysoký 30 cm, široký 31 cm, váží 35 kg. Zvon je ozdoben reliéfem Panny Marie s nápisem „Ave Maria“.
Ozdobou celého svého okolí je pěkná zdravá lípa velkolistá u čp.178, která byla v roce 1995 zapsána do seznamů stromů chráněných státem. Ze čtyřmetrového kmene vyrůstá krásná košatá koruna, která se sklání nad obytným stavením, jako by ho ochraňovala. Obvod kmene stromu měří 3,7 m, výška 23 m a jeho stáří je odhadováno asi na 200 let.
Na úpatí pověstmi opředeného Krejsova kopce stojí vila čp.371. Nechal ji postavit v roce 1935 český vědec, zakladatel čs. zootechniky akademik Prof. PhDr. et MUDr. František Bílek, Dr.Sc, Dr.h.c., který pocházel ze starého selského rodu Bílků, žijícího v Kunvaldě již na počátku 17.století. Profesor Bílek postavil knihou „Učebnice obecné zootechniky“ českou zootechniku na vědecké základy. Dále mimo jiné vybudoval hyppologické muzeum ve Slatiňanech, zregeneroval karakulskou ovci, kladrubského vraníka a zachránil koně Przewalského. Zemřel roku 1972 ve věku 87 let v Kunvaldě, kde je také pohřben.
Profesorova vila byla obklopena velkou zahradou plnou vzácných stromů a keřů. Za jeho života připomínala spíše nádherný park. V dnešní době je zahrada zarostlá, neupravována a stejně jako vila chátrá.
Krásnou ukázkou lidové architektury Podorlicka minulého století je malebný mlýn čp.188 na dolním Kunvaldě. Původně měl dvě mlýnská kola a také k němu náležela pila. Postaven byl roku 1698 Janem Bulíčkem a je jedním z nejstarších kunvaldských mlýnů. Od poloviny 19.století je vlastnictvím rodiny Fišerových.
Dřevěný kříž na dolním Kunvaldě byl postaven v r.1939 na místě starého dřevěného kříže u hranic obce se Žamberkem při silnici asi 100 m od bývalého Keprtova mlýna s pilou čp. 211. Přestože byl původní kříž, pocházející pravděpodobně z roku 1854, mnohokrát opravován, (naposledy asi v r.1915) působením času sešel a v roce 1929 se skácel.
V dolní části obce mezi Horským potokem a říčkou Rokytenkou se vypíná zalesněný vrch (493 m.n.m) tvarem připomínající horu Říp, nazývaný dříve Felcmanův, nyní Krejsův kopec.
Na něm podle lidové pověsti stával kdysi klášter, který byl za dob husitských válek zbořen. Když chtěl majitel tohoto kopce vršek přeorat, podle pověsti se koně zastavili, a jakmile sedlák zaklel, zvířata na místě zcepeněla. A z nitra kopce bylo slyšet hlahol zvonů. Oráč do roka a do dne zemřel a jeho potomci se již nikdy neodvážili na kopci orat.
Přijíždíme-li do Kunvaldu po silnici ze Žamberka, hned na samém počátku obce si nemůžeme nepovšimnout stavení s vysokým komínem, stojícího při levé straně. Jde o bývalý mlýn s pilou čp.211. Objekt je cennou technickou památkou a pozoruhodným dokladem industrializace českého venkova v 19.století. Původní selské stavení přestavěl na mlýn Kašpar Buchtele, nejspíš kolem r.1800. Pila byla v provozu až do r. 1992.
V obci se dochovaly dvě samostatně stojící roubené stodoly - u čp.189 (ovčín u Kořínkových) a u Bílkova statku. Tuto stodolu u čp.147 postavil první majitel statku z Bílkova rodu (Bílkovi žijí na usedlosti dodnes) patrně roku 1771.
V Kunvaldské kronice lze najít popis stodoly od jednoho z majitelů: „Naše stodola je roubená. 7 trámů ze dvou stran osazených, jež tvoří stěny, spáry mezi jednotlivými trámy nejsou ničím vyplněny, jsou volné, takže stodola je vzdušná. Krytá je šindelem a nad vraty na obou stranách jest střecha lomeně zvednutá, aby vjezd do stodoly byl dostatečně vysoký a pohodlný.“
Jednací řád zastupitelstva
Zastupitelstvo městyse Kunvald schválilo na svém zasedání dne 11. 11. 2010
na základě zákona číslo 128/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
JEDNACÍ ŘÁD ZASTUPITELSTVA MĚSTYSE KUNVALDI. Úvodní ustanovení 1/ Jednací řád upravuje přípravu, svolávání, průběh jednání, usnášení a další otázky týkající se průběhu jednání Zastupitelstva městyse Kunvald.Zastupitelstvo městyse Kunvald má 11 řádně zvolených členů. 2/ O ostatních otázkách, které nejsou upraveny tímto Jednacím řádem, případně o dalších zásadách svého jednání může zastupitelstvo dále rozhodnout v mezích zákona na svých zasedáních. 3/ Změny tohoto Jednacího řádu se mohou uskutečnit pouze písemnou formou a na základě jejich odsouhlasení zastupitelstvem.II. Svolávání jednání Zastupitelstva 1/ Zastupitelstvo městyse se schází podle potřeby, nejméně však jedenkrát za tři měsíce, zasedání Zastupitelstva městyse se konají v územním obvodu městyse. 2/ Zasedání zastupitelstva svolává a zpravidla řídí starosta. Starosta je povinen svolat zasedání Zastupitelstva městyse, požádá-li o to alespoň jedna třetina členů zastupitelstva, přednosta okresního úřadu (představitel pověřeného města), nebo hejtman kraje.Zasedání Zastupitelstva městyse se koná nejpozději do 21 dnů ode dne, kdy žádost byla doručena městysi Kunvald. 3/ Nesvolá-li starosta zasedání zastupitelstva podle odstavce 2/ tohoto článku, učiní tak místostarosta, popřípadě jiný člen zastupitelstva.4/ Zastupitelstvo se svolává nejpozději 7 dnů před dnem jednání a současně úřad městyse informuje o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání veřejnost vyvěšením na úřední desce a dále způsobem v místě obvyklým (vyvěšením plakátů, uveřejněním v místním tisku). 5/ Každé zasedání zastupitelstva je veřejné. III. Příprava jednání Zastupitelstva městyse 1/ Za přípravu jednání Zastupitelstva městyse zodpovídá vždy ten, kdo zastupitelstvo svolává a stanoví zejména:o dobu a místo jednání o odpovědnost jednotlivých zastupitelů za zpracování a předložení odborných podkladů o způsob projednání materiálů a vzniklých návrhů na opatření s občany 2/ Právo předkládat návrhy k zařazení na pořad jednání připravovaného zasedání zastupitelstva mají jeho členové a ustavené výbory – návrhy se podávají vždy písemnou formou starostovi, případně tomu, kdo zasedání svolává, a to nejméně pět dní před vyhlášeným datem zasedání tak, aby mohly být zařazeny do programu jednání. 3/ O zařazení návrhů do programu jednání, které přednesou v průběhu zasedání členové zastupitelstva nebo členové výborů městyse, rozhodne zastupitelstvo hlasováním.IV. Účast členů Zastupitelstva městyse na jednání 1/ Členové zastupitelstva jsou povinni se zúčastnit každého zasedání zastupitelstva, popřípadě zasedání jiných orgánů městyse, jsou-li jejich členy, pokud jim v tom nezabrání vážné důvody. Svoji neúčast jsou povinni oznámit starostovi ihned, jakmile tato skutečnost nastane, nejdéle však hodinu před vyhlášeným začátkem zasedání zastupitelstva, popřípadě zasedání jiných orgánů městyse.2/ Dále jsou členové Zastupitelstva povinni plnit úkoly, které jim zastupitelstvo uloží, hájit zájmy občanů městyse a jednat a vystupovat tak, aby nebyla ohrožena vážnost jejich funkce. 3/ Členové Zastupitelstva městyse, u nichž skutečnosti nasvědčují, že by jejich podíl na projednávání a rozhodování určité záležitosti v orgánech městyse mohl znamenat výhodu, nebo škodu pro ně samotné, nebo osobu blízkou, pro fyzickou nebo právnickou osobu, kterou zastupují na základě zákona nebo plné moci (střet zájmů), jsou povinni sdělit tuto skutečnost před zahájením jednání orgánu městyse, který má danou skutečnost projednávat.O tom, zda existuje důvod pro vyloučení z projednávání a rozhodování této záležitosti, rozhoduje tento orgán městyse. V. Průběh jednání Zastupitelstva městyse 1/ Jednání Zastupitelstva městyse se zahájí, je-li zastupitelstvo schopno se usnášet, tedy je-li přítomna nadpoloviční většina členů zastupitelstva – tj. 6 členů. Jestliže při zahájení jednání nebo v jeho průběhu není přítomna nadpoloviční většina všech členů zastupitelstva, ukončí předsedající zasedání. Starosta, případně ten kdo zastupitelstvo svolal, dle čl. II tohoto řádu, svolá náhradní jednání zastupitelstva nejdéle do 15 dnů. 2/ Jednání řídí zpravidla starosta, případně ten, kdo zastupitelstvo svolal dle čl. II, odst. 3 tohoto řádu, dle programu předneseného při zahájení zasedání.3/V úvodu ustavujícího zasedání je zvolena dvoučlenná návrhová komise, dva ověřovatelé zápisu a zapisovatel, kteří budou tuto činnost vykonávat po celé volební období. Nebude-li některý z nich přítomen, či vzdá-li se mandátu OZ, zvolí se neprodleně náhradník. 4/ Jednání probíhá dle jednotlivých bodů programu takto:o Po přednesení každého jednotlivého bodu proběhne rozprava zastupitelů a jsou vyslechnuty připomínky občanů k projednávanému bodu programu. o Dále proběhne o tomto bodu hlasování, pokud je o něm nutno hlasovat a zastupitelstvo jej pouze nebere na vědomí. o Takto se postupuje do projednání všech bodů programu. o Poté je otevřena diskuse pro připomínky, návrhy, a náměty členů zastupitelstva nezařazených předem do programu zasedání a přítomných občanů.o Diskusi řídí a slovo uděluje ten, kdo zasedání řídí, jestliže tím nepověří jiného člena zastupitelstva. Diskuse je ukončena, pokud se již nikdo nehlásí o slovo. o Po ukončení diskuse předloží pověření členové zastupitelstva k hlasování návrh usnesení, po jehož odsouhlasení je zasedání zastupitelstva ukončeno. 5/ Návrh je odsouhlasen či zamítnut, je-li ve shodě a vyjádří-li to hlasováním nadpoloviční většina všech členů zastupitelstva, tj. nejméně 6. Hlasování je vždy veřejné, pokud v jednotlivých případech nestanoví zastupitelstvo jinak.6/ Nedojde-li při hlasování o návrhu k rozhodnutí (tj. není-li dosaženo potřebných 6 hlasů ani pro schválení, ani pro zamítnutí návrhu) na dvou po sobě následujících zasedáních zastupitelstva, starosta, případně ten kdo zastupitelstvo svolal, svolá mimořádné jednání zastupitelstva nejdéle do 10 dnů a podmíní jeho usnášeníschopnost účastí všech členů zastupitelstva. 7/ Tato skutečnost musí být vždy zaznamenána v zápise. V zápise bude rovněž zaznamenáno kdo odpovídá za zabezpečení jednotlivých úkolů.VI. Zápis1/ O průběhu jednání zasedání Zastupitelstva městyse se pořizuje zápis za jehož vyhotovení je odpovědná osoba tímto pověřená, zpravidla místostarosta, případně jiný stanovený člen zastupitelstva. 2/ Zápis, který je nutno pořídit do 10 dnů po skončení zasedání, musí být uložen na úřadu městyse k nahlédnutí. Zápis podepisuje vždy starosta nebo místostarosta a určení ověřovatelé. O námitkách členů zastupitelstva proti zápisu rozhodne nejbližší zasedání zastupitelstva.3/ Součástí zápisu je: o den a místo jednání o jména omluvených i neomluvených členů zastupitelstvao program jednání po jednotlivých bodech o průběh rozpravy a připomínky k jednotlivým bodům se jmény řečníků o návrhy a dotazy vznesené v diskusi o výsledek hlasování, zaznamenaný na zvláštním, k tomu určeném archu, ve kterém se uvedou počty hlasů pro, proti a zdržel-li se někdo hlasování, a to jmenovitě, je nedílnou přílohou zápisuo usnesení o jméno a podpis zapisovatele o jméno a podpis starosty nebo místostarosty o jména a podpisy ověřovatelů zápisuVII. Kontrola plnění usnesení1/ Zastupitelstvo pověřuje kontrolní výbor průběžným prováděním kontroly plnění usnesení zastupitelstva. Kontrolní výbor bude informovat zastupitelstvo o výsledku nejméně 1x za dva měsíce. Zjištěné nesplněné úkoly budou zařazeny na program jednání toho zasedání, ve kterém na ně kontrolní výbor poukáže.VIII. Platnost jednacího řádu 1/Jednací řád je platný ode dne schválení Zastupitelstvem městyse. O změně jednacího řadu nebo ukončení jeho platnosti rozhoduje Zastupitelstvo městyse v souladu se zákonnými předpisy.
