Přijíždíme-li do Kunvaldu po silnici ze Žamberka, hned na samém počátku obce si nemůžeme nepovšimnout stavení s vysokým komínem, stojícího při levé straně. Jde o bývalý mlýn s pilou čp.211. Objekt je cennou technickou památkou a pozoruhodným dokladem industrializace českého venkova v 19.století. Původní selské stavení přestavěl na mlýn Kašpar Buchtele, nejspíš kolem r.1800. Pila byla v provozu až do r. 1992. |
Dřevěný kříž na dolním Kunvaldě byl postaven v r.1939 na místě starého dřevěného kříže u hranic obce se Žamberkem při silnici asi 100 m od bývalého Keprtova mlýna s pilou čp. 211. Přestože byl původní kříž, pocházející pravděpodobně z roku 1854, mnohokrát opravován, (naposledy asi v r.1915) působením času sešel a v roce 1929 se skácel. |
Zděná kaple byla vystavěna v letech 1864 - 1865 na náklad několika obyvatel obce. Na jejím místě stával dříve sloup se zvonem Poledníkem, který byl po zbudování kaple umístěn uvnitř. Zvon ulitý v Hradci Králové Karlem Vilémem Paulem s nápisem „S.Dominice ora pro nobis. Anno 1862 (Sv.Dominiku, pros za nás)“ byl 34 cm vysoký, v průměru měl 40 cm a vážil 79 liber. Od zabavení v 1.světové válce ho uchránil tesař Antonín Kalous z čp.222, který zvonek tajně zakopal. Bohužel za německé okupace již zvon neušel svému osudu a byl zabaven Němci. V roce 1865 8.září byl na kapli s velkou slávou zavěšen železný kříž a kaple byla zasvěcena Panně Marii. 25.9.1999 byl na věž zavěšen zvon nový, který byl pořízen z veřejné sbírky. Nový zvon je vysoký 30 cm, široký 31 cm, váží 35 kg. Zvon je ozdoben reliéfem Panny Marie s nápisem „Ave Maria“. |
V obci se dochovaly dvě samostatně stojící roubené stodoly - u čp.189 (ovčín u Kořínkových) a u Bílkova statku. Tuto stodolu u čp.147 postavil první majitel statku z Bílkova rodu (Bílkovi žijí na usedlosti dodnes) patrně roku 1771. |
Krásnou ukázkou lidové architektury Podorlicka minulého století je malebný mlýn čp.188 na dolním Kunvaldě. Původně měl dvě mlýnská kola a také k němu náležela pila. Postaven byl roku 1698 Janem Bulíčkem a je jedním z nejstarších kunvaldských mlýnů. Od poloviny 19.století je vlastnictvím rodiny Fišerových. |
Ozdobou celého svého okolí je pěkná zdravá lípa velkolistá u čp.178, která byla v roce 1995 zapsána do seznamů stromů chráněných státem. Ze čtyřmetrového kmene vyrůstá krásná košatá koruna, která se sklání nad obytným stavením, jako by ho ochraňovala. Obvod kmene stromu měří 3,7 m, výška 23 m a jeho stáří je odhadováno asi na 200 let. |
V dolní části obce mezi Horským potokem a říčkou Rokytenkou se vypíná zalesněný vrch (493 m.n.m) tvarem připomínající horu Říp, nazývaný dříve Felcmanův, nyní Krejsův kopec. |
Socha byla postavena r.1871 nákladem manželů Františka Krahulce a Marie Bílkové. Autorem je sochař Čípa z Ústí nad Orlicí. Pískovcový sloup a podstavec pochází z lomu p.Kalouse z Klášterce nad Orlicí. V letech 1936 a poté v roce 2000 byla socha opravena a nově zlacena. |
Na úpatí pověstmi opředeného Krejsova kopce stojí vila čp.371. Nechal ji postavit v roce 1935 český vědec, zakladatel čs. zootechniky akademik Prof. PhDr. et MUDr. František Bílek, Dr.Sc, Dr.h.c., který pocházel ze starého selského rodu Bílků, žijícího v Kunvaldě již na počátku 17.století. Profesor Bílek postavil knihou „Učebnice obecné zootechniky“ českou zootechniku na vědecké základy. Dále mimo jiné vybudoval hyppologické muzeum ve Slatiňanech, zregeneroval karakulskou ovci, kladrubského vraníka a zachránil koně Przewalského. Zemřel roku 1972 ve věku 87 let v Kunvaldě, kde je také pohřben. |
Kousek od hraničního kříže, naproti již zmíněného mlýna, stojí stará socha barokního světce Jana Nepomuckého. Sochu tohoto českého svatého nechal zhotovit roku 1798 Fr.Bílek z dolního Kunvaldu u sochaře Ciliáka. Charakteristických pět hvězd svatozáře sv.Jana Nepomuckého už dnes vidět nemůžeme, neboť je i s hlavou urazila v r.1920 ruka vandalova. Hlava se později ztratila a socha dodnes stojí bez ní. Sochy sv.Jana jsou v obci celkem tři. Druhá od stejného autora pochází z r.1752 a stojí u mostu proti čp.16 (bývalá Junkova kovárna) a třetí stojí u statku čp.137. |
Svěcení kaple Panny Marie Růžencové v Zaječinách
I přes nepřízeň počasí, která panovala nad celou naší republikou, se krátce před patnáctou hodinou sešlo před kapličkou na dvěstě příznivců. Pro zpříjemnění čekání zahrála skupina „Společenství křesťanů Kunvald“ pod vedením pana Václava Dobiáše, který také celou slavnost ozvučil. Od patnácti hodin se konala slavnostní bohoslužba za hudebního doprovodu skupiny „Jiná doba“ z Kunvaldu. Počasí pohrozilo malou sprškou deštivých kapek, které donutilo přítomné nad svými hlavami chvílemi roztáhnout deštníky. Ale i tak mohla slavnost pokračovat.
Starosta městyse Kunvald Ing. Josef Paďour přivítal hosty a všechny přítomné a připomněl celou historii kapličky: základní kámen byl položen na začátku srpna roku 1892. Kaple byla zbudována za přispění zakládajících členů a dárců ze Zaječin, Bubnova, Kunvaldu a ze sbírek občanů konaných v okolí. Postavena byla společným úsilím místních řemeslníků a občanů, pozemek daroval Antonín Rous. Zvonek byl do věže zavěšen 21. října 1892. Kaple společně s místními rodáky pamatuje různá období, veselá a šťastná, ale také léta těžká a roky válečné. V každé této době byl zrekvírován zvon na válečné účely a ani kaple v Zaječinách nezůstala výjimkou. V roce 1950 byla kaple opravena a byl zavěšen nový zvon, který daroval zaječinský rodák pan František Rous. O celou akci obnovy se obětavě staral František Bárnet s paní Marií, rozenou Rousovou. Rovněž další sousedé přispěli svou prací a peněžitými příspěvky. Kaplička se po roce 1989 dostala do soukromých rukou. Teprve v roce 2008 se podařilo završit několikaleté úsilí zastupitelů a starosty - kaple přešla do vlastnictví městyse Kunvald. Při její rekonstrukci v následujícím roce byla nalezena zakládající listina a listina z roku 1950 ve schránce, které byly uloženy v kopuli věžičky kaple. Na uložení obou listin vzpomínal již před lety nejstarší občan Kunvaldu, dnes téměř sedmadevadesátiletý rodák ze Zaječin pan Jindřich Herman. Opravami prošla nejen stavba, ale taktéž vnitřní zařízení, především oltářní obraz a celé oltářní dílo, které je zrestaurováno do původní podoby z roku 1892. Celkové náklady od koupě až po dokončení rekonstrukce se zastavily na částce 611 tis. Kč. Z dotací a darů bylo získáno celkem 325 tis. Kč. V roce 2009 byla zakládající listina a listina z roku 1950 vrácena do kopule kapličky. K oběma listinám byla přidána listina z roku 2009, která připomněla novodobou historii kapličky.
Po slavnostním vysvěcení kaple si přítomní vychutnali malé občerstvení, které připravil úřad městyse Kunvald. Všichni pozvaní hosté obdrželi jako poděkování obrázek opravené kapličky, která bude slavnostní chvíli připomínat. Úřad děkuje pořadatelům za přípravu a průběh akce, zejména místním hasičům, rodákům, celé farnosti a všem, kteří se na opravě kapličky podíleli.
Za Úřad městyse Kunvald místostarostka Mirka Celerová, fotografie MVDr. Jaromír Bílek a Jiří Stuchlík.
Oslavy 550 let od založení Jednoty bratrské
Ve dnech 16. a 17. června 2007 se konaly oslavy 550. výročí založení Jednoty bratrské, 125. výročí založení Sboru dobrovolných hasičů, TJ Sokol Kunvald a Obecní knihovny v Kunvaldě. Oslavy byly pořádány pod záštitou Rady Pardubického kraje ve spolupráci s Českobratrskou církví evangelickou a za podpory Ministerstva kultury ČR. Už od podzimu se pravidelně scházel přípravný výbor oslav, ve kterém nechyběl radní Pardubického kraje ing. Šilar, zástupci obce a školy. Scházela se i většina spolků a zájmových organizací. Všichni se snažili neponechat nic náhodě.
Bylo také příjemné pozorovat, jak nám naše obec na oslavy zkrásněla. Část nového kabátu dostal i kostel sv. Jiří.
vystoupili zástupci církví s pozdravy, modlitbami i požehnáním, vyslechli jsme Jiřinu Kamenovou, E. Kukuczka, synodního seniora J. Rumla, Ondřeje Halamu, biskupa Dominika Duku a náměstka hejtmana pardubického kraje ing. R. Línka. Hudební doprovod zajistil pěvecký sbor z Horní Čermné, se kterým jsme si mohli zazpívat společné písně. Nechybělo vystoupení představitelů Jednoty bratrské z SRN. S projevem vystoupil také starosta obce a starosta z partnerského města Lititz z USA, kterému ing. Paďour předal symbolický klíč od Kunvaldu. Krásnou tečkou za odpoledním programem u Domku Na Sboru bylo vystoupení Zelowských zvonků.
O dobré volbě se přesvědčili všichni účastníci produkce. P. Nuna zdobí nejen šachové úspěchy, ale také skromnost a trpělivý přístup k obyčejným šachistům. V konfrontaci se šachovým mistrem nastoupili soupeři na 24 šachovnicích s černými kameny.Před samotnou produkcí se konala krátká beseda s p. Nunem. Že máme ve svých řadách dobré šachisty, potvrzuje konečné resumé. O remízy se postarali Mgr. Keprta S., Šlesingr V., Výprachtický D. (úspěšně representoval naše družstvo v RP II.) Křehký F., Krčmář S., ing. Dvořák E., Vymetálek P. a Tobiška J.ml., který končil jako poslední a ustál ostrou pozici. Výhru zaznamenal Tobiška J.st.
veřejností.