Kousek od hraničního kříže, naproti již zmíněného mlýna, stojí stará socha barokního světce Jana Nepomuckého. Sochu tohoto českého svatého nechal zhotovit roku 1798 Fr.Bílek z dolního Kunvaldu u sochaře Ciliáka. Charakteristických pět hvězd svatozáře sv.Jana Nepomuckého už dnes vidět nemůžeme, neboť je i s hlavou urazila v r.1920 ruka vandalova. Hlava se později ztratila a socha dodnes stojí bez ní. Sochy sv.Jana jsou v obci celkem tři. Druhá od stejného autora pochází z r.1752 a stojí u mostu proti čp.16 (bývalá Junkova kovárna) a třetí stojí u statku čp.137. |
V dolní části obce mezi Horským potokem a říčkou Rokytenkou se vypíná zalesněný vrch (493 m.n.m) tvarem připomínající horu Říp, nazývaný dříve Felcmanův, nyní Krejsův kopec. |
Krásnou ukázkou lidové architektury Podorlicka minulého století je malebný mlýn čp.188 na dolním Kunvaldě. Původně měl dvě mlýnská kola a také k němu náležela pila. Postaven byl roku 1698 Janem Bulíčkem a je jedním z nejstarších kunvaldských mlýnů. Od poloviny 19.století je vlastnictvím rodiny Fišerových. |
V obci se dochovaly dvě samostatně stojící roubené stodoly - u čp.189 (ovčín u Kořínkových) a u Bílkova statku. Tuto stodolu u čp.147 postavil první majitel statku z Bílkova rodu (Bílkovi žijí na usedlosti dodnes) patrně roku 1771. |
Dřevěný kříž na dolním Kunvaldě byl postaven v r.1939 na místě starého dřevěného kříže u hranic obce se Žamberkem při silnici asi 100 m od bývalého Keprtova mlýna s pilou čp. 211. Přestože byl původní kříž, pocházející pravděpodobně z roku 1854, mnohokrát opravován, (naposledy asi v r.1915) působením času sešel a v roce 1929 se skácel. |
Zděná kaple byla vystavěna v letech 1864 - 1865 na náklad několika obyvatel obce. Na jejím místě stával dříve sloup se zvonem Poledníkem, který byl po zbudování kaple umístěn uvnitř. Zvon ulitý v Hradci Králové Karlem Vilémem Paulem s nápisem „S.Dominice ora pro nobis. Anno 1862 (Sv.Dominiku, pros za nás)“ byl 34 cm vysoký, v průměru měl 40 cm a vážil 79 liber. Od zabavení v 1.světové válce ho uchránil tesař Antonín Kalous z čp.222, který zvonek tajně zakopal. Bohužel za německé okupace již zvon neušel svému osudu a byl zabaven Němci. V roce 1865 8.září byl na kapli s velkou slávou zavěšen železný kříž a kaple byla zasvěcena Panně Marii. 25.9.1999 byl na věž zavěšen zvon nový, který byl pořízen z veřejné sbírky. Nový zvon je vysoký 30 cm, široký 31 cm, váží 35 kg. Zvon je ozdoben reliéfem Panny Marie s nápisem „Ave Maria“. |
Na úpatí pověstmi opředeného Krejsova kopce stojí vila čp.371. Nechal ji postavit v roce 1935 český vědec, zakladatel čs. zootechniky akademik Prof. PhDr. et MUDr. František Bílek, Dr.Sc, Dr.h.c., který pocházel ze starého selského rodu Bílků, žijícího v Kunvaldě již na počátku 17.století. Profesor Bílek postavil knihou „Učebnice obecné zootechniky“ českou zootechniku na vědecké základy. Dále mimo jiné vybudoval hyppologické muzeum ve Slatiňanech, zregeneroval karakulskou ovci, kladrubského vraníka a zachránil koně Przewalského. Zemřel roku 1972 ve věku 87 let v Kunvaldě, kde je také pohřben. |
Ozdobou celého svého okolí je pěkná zdravá lípa velkolistá u čp.178, která byla v roce 1995 zapsána do seznamů stromů chráněných státem. Ze čtyřmetrového kmene vyrůstá krásná košatá koruna, která se sklání nad obytným stavením, jako by ho ochraňovala. Obvod kmene stromu měří 3,7 m, výška 23 m a jeho stáří je odhadováno asi na 200 let. |
Socha byla postavena r.1871 nákladem manželů Františka Krahulce a Marie Bílkové. Autorem je sochař Čípa z Ústí nad Orlicí. Pískovcový sloup a podstavec pochází z lomu p.Kalouse z Klášterce nad Orlicí. V letech 1936 a poté v roce 2000 byla socha opravena a nově zlacena. |
Přijíždíme-li do Kunvaldu po silnici ze Žamberka, hned na samém počátku obce si nemůžeme nepovšimnout stavení s vysokým komínem, stojícího při levé straně. Jde o bývalý mlýn s pilou čp.211. Objekt je cennou technickou památkou a pozoruhodným dokladem industrializace českého venkova v 19.století. Původní selské stavení přestavěl na mlýn Kašpar Buchtele, nejspíš kolem r.1800. Pila byla v provozu až do r. 1992. |

Průvodce obcí si klade za cíl sloužit především návštěvníkům Kunvaldu, turistům
i náhodně
projíždějícím. Chceme Vám představit několik nejzajímavějších míst,
která by jinak ušla Vaší pozornosti. Doufáme však, že i místním
obyvatelům oživí nejen dávnou a bezesporu slavnou historii obce, ale i události
z doby nedávno minulé.
Viditelnou připomínkou slavné minulosti, ke které se obec hrdě hlásí, je i její
znak. Ten byl vytvořen na základě dříve používaného obecního znamení a
symbolu jednoty bratrské. Dne 18. 6. 1998 jej obci udělil předseda Poslanecké
sněmovny Parlamentu ČR. Znakem je červenomodře šikmo dělený štít, nahoře
stříbrný beránek nesoucí stříbrnou korouhev s červeným heroldským
křížem. Dole svatý Jiří ve zlaté zbroji na stříbrném koni, probodávající
zeleného draka.
Současně se znakem bylo naší obci uděleno právo používat i vlastní prapor, který
tvoří šest šikmých pruhů: červený, bílý, červený, modrý, bílý a modrý.
Přejeme všem návštěvníkům tak příjemný pobyt v Kunvaldě, aby znamenal nejen
milé vzpomínky, ale i důvod k návratu a další návštěvě.
Průvodce obcí byl vydán i tiskem v české a německé verzi.
Obecní úřad Kunvald
Zajímavá místa Kunvaldu ať již kulturní, nebo přírodní památky, včetně krátkého popisu naleznete na podrobné mapě.
V severní části katastru obce se nachází osada Kunačice. Dříve samostatná
obec je dnes součástí Kunvaldu. Převážná část jejích chalup je v současné
době využívána k individuální rekreaci.
Z místa zvaného U modřínků je pěkný panoramatický výhled do podhůří.
Kapličky
Na Kunačicích jsou dvě malé kapličky. Ta starší pochází patrně z konce
18.století. Za povšimnutí stojí i půvabná socha Panny Marie z počátku
dvacátého století.
Hladová voda
V lese pod osadou Kunačice u pramene zvaného Hladová voda stojí malá kaplička.
Od r.1823 v těch místech stál sloupek se soškou Panny Marie. Zakladatelem
byl chalupník Jan Hötzel z Kunvaldu, který z náboženské přemrštěnosti
nazval sošku „Očišťování Panny Marie“.
Tento kunvaldský podnikavec chodil široko daleko po okolí a zval lidi k putování
ke Hladové vodě, která má prý ozdravné účinky. K pramenu přicházela
celá velká procesí poutníků ze všech stran, dokonce až z Kladska. Jan Hötzel
rozvěsil na stranách obrazy křížové cesty a založil tam i jakési
primitivní lázně, kde čepoval lihoviny a prodával jídlo. Stávalo se, že
rozjaření poutníci posvátné místo zneuctívali, což nakonec vedlo k
upozornění místního faráře a biskupská konzistoř nařídila lázně s občerstvením
zrušit. Hötzel zemřel v naprosté chudobě prý právě v den svátku Očišťování
Panny Marie.
Pověsti praví, že v prostoru mezi osadami Kunačice a Zaječiny naproti studánce nazývané
Hladová voda, nad levým břehem Horského potoka a nad pravým břehem jeho
bezejmenného přítoku, na mohutném zalesněném ostrohu, měl podle pověsti
stávat hrad Kunaberg založený rytířem Kunou. Tento Kuna měl prý dát také
své jméno Kunvaldu i Kunačicím.
Název hradu není v písemných pramenech doložen a jde nejspíše o lidovou pověst vytvořenou pro zdůvodnění
vzniku jména Kunvald i Kunačice. Také žádné jiné písemné zprávy dokládající existenci hradu či tvrze
neexistují. V současné době v těch místech žádné stopy po hradbách či opevněních nejsou, ale zbytky
zdiva zde údajně byly patrny ještě v polovině 19. století. Také jedna z lesních tratí v sousedství
se nazývala „Zámek“. Dnes tento místní název již není používán. Pokud zde skutečně nějaký
objekt stával, pak šlo patrně o sídlo nejstarších majitelů Kunvaldu (čemuž
by napovídalo i strategické umístění), anebo šlo o opevnění, které mělo
chránit poměrně blízkou česko - kladskou hranici.
Podle J.G.Sommera bývalo přímo v Kunačicích zemanské sídlo s dvorem. Důkazy pro toto tvrzení žádné nejsou.
Protože však je ves pozdního původu (poprvé doložena až v r.1720), je existence středověkého sídla dost
nepravděpodobná.
Při levé straně silnice směrem na Bartošovice asi v polovině stoupání na kopec Zmrzlík, (nejvyšší bod
kunvaldského katastru vysoký 603 m.n m.), se rozkládá další kunvaldská osada zvaná Bubnov.
Založena byla na místě panského Horského dvora, který ztratil pro vrchnost význam. Horský dvůr byl zrušen a
pozemky propůjčeny tzv. familiantům (což byli dědiční nájemci panské půdy), na základě patentu navrženého
ministrem Raabem v r.1777. Noví osadníci vesničky Bubeneč (Bubnov), nazvané podle hrabat z Bubna a Litic,
si vystavěli ze dřeva roubené chaloupky.
Podle jedné legendy sem noví osadníci přišli z trestu, podle druhé proto, aby se vyhnuli vojenské službě.
Nejpravděpodobnější je, že první obyvatelé Bubnova byli mladí manželé, kteří dostali příležitost a výhodné
podmínky k samostatnému hospodaření bez robotních povinností s určitým příspěvkem vrchnosti na stavbu
chalupy.
Kapličky
Na Bubnově stojí dvě kapličky, jedna vystavěná v letech 1870 - 1880. Druhá je z doby o něco starší a nechal
ji postavit hospodář z rodu Grundů po svém návratu z války (asi napoleonské).
Kamenný kříž
Na kraji Bubnova na rozcestí u bývalého Hovadova hostince stojí kamenný sloup s křížkem, tzv. Boží muka.
Pochází z roku 1731 a patří k nejstarším náboženským památkám v obci. Na pravé straně podstavce je vytesán
nápis: „Ktož mne nagde, nagdeť život, a nabude spaseňj od Pána, w písni Ssalomaun, 8
kop, 35 w.“ Na přední straně je tentýž text v latině.
Zmrzlík
Z táhlého holého kopce Zmrzlíku o výšce 603 m n.m. je překrásný výhled na okolní horské dominanty včetně
Kralického Sněžníku, Suchého vrchu, Žampachu nebo vrchu Zakletý nad Říčkami.
O Zmrzlíku se vypráví tato příhoda: Jednoho roku, po dlouhé zimě, jako by jaro ani nechtělo přijít.
Sníh zůstával dlouho ležet a na kunvaldskou pouť (24.4.) se náhle strhla další nečekaná vánice. Druhého
dne v místě, kde se nachází obrázek, našli zmrzlého krajánka, který se vydal z Bartošovic poveselit na pouť.
Odtud tedy prý vznikl název kopce Zmrzlík.
Půjdeme-li z centra obce po silnici směrem na Bartošovice, přejdeme osadu Bubnov a kopec Zmrzlík, dostaneme
se do osady Zaječiny.
Kaple
V této osadě stojí zděná kaple pocházející z konce 19.století. Mariánský oltářní obraz je dílem malíře
Umlaufa z Letohradu. Zvon z této kaple byl zhotoven u stejného zvonaře jako původní zvonek v kapli na
dolním Kunvaldě. Na zvonu je latinský nápis: „Svatá Maria, pros za nás“.
Myslivna
V Zaječinách stojí budova panské myslivny, z architektonického hlediska velmi hodnotná. Byla postavena v
první polovině 19.století v empírovém slohu majitelem panství baronem Parishem.
I dnes budova slouží původnímu účelu a sídlí v ní Polesí Zaječiny Správy Parishových lesů.
Kurevna
V lesích nad osadou Zaječiny se okolo r.1550 ukrývali členové sekty adamitů. Na příslušníky této sekty
brzy začaly docházet stížnosti, neboť chodili nazí, ohrožovali majetek i životy pocestných a páchali různé
neřesti. Pán panství Jaroslav z Pernštejna poslal svoje zbrojnoše, aby zjednali pořádek. Ti zastihli adamity
v krčmě poblíž cesty do Kladska. Po krátkém odporu přepadených panští pacholci krčmu obstoupili a zapálili.
Ta se podle pověsti propadla do země a všichni adamité v plamenech zahynuli. Na spáleništi nechal Jaroslav
z Pernštejna postavit sloup s odznaky pěti ran Kristových. Sloup byl v r.1824 nahrazen dřevěným křížem.
V dnešní době na tomto místě stojí litinový kříž.
Další osadou patřící ke Kunvaldu
jsou Záhory. Původní samostatná osada byla osídlena převážně německým
obyvatelstvem.
Přírodní památka „Údolí Záhorského potoka“:
Část údolí Záhorského potoka severně od obce Kunvald je od roku 1987 chráněným územím o výměře cca 10 ha.
Údolí potoka je bohatou lokalitou bledule jarní. V území se mimo bledule jarní vyskytuje i ohrožený druh
orchideje, prstnatec májový. Z dalších významných druhů pak bodlák lopuchovitý, čarovník alpský, kontryhel
lysý, kuklík potoční, pcháč potoční, podbílek šupinatý, prvosenka vyšší, rozrazil horský a jiné. Mimo běžné
druhy fauny zde žijí silně ohrožený čolek horský, čolek obecný a ohrožený druh - ropucha obecná.
Hubálkova lípa
Zdravá krásná lípa srdčitá, s průběžným kmenem a se srdčitým tvarem koruny o obvodu kmene 4 m a odhadovaném
stáří 150-200 let, rostoucí u čp.54, byla vyhlášena památným stromem v roce 1995.
Do osady Končiny se dostaneme po silnici směrem na Klášterec. Osada leží na vrchu mezi Kunvaldem a Kláštercem
nad Orlicí, kam její obyvatelé spádově spíše přísluší. Od obce je vzdálena asi 3 km.
Najdeme zde několik křížků a obrázků menšího významu.
Tipy na výlet do okolí:
Bartošovice - obec vzdálená 6 km severně od Kunvaldu. Je zde umístěn přechod do Polska pro
malý pohraniční styk.
Klášterec nad Orlicí - obec, která se rozkládá podél Divoké Orlice, byla založena někdy ve
13.století. Z Kunvaldu se do Klášterce dostanete nejlépe přes Končiny (asi 5 km). Gotický
kostel, pozůstatek kláštera Cyriáků zničeného za husitských válek, byl obnoven v roce 1452.
Vzácnou památkou je původní kamenný základ hlavního oltáře, stůl, na němž jsou vytesány čtyři
erby rodu Jiřího z Poděbrad.
V horní části vsi začíná zhruba sedmikilometrová naučná stezka Zemská brána,
která vede romantickým údolím Divoké Orlice ke kamennému mostu stejného
jména. Ten byl postaven v letech 1900-1903 na místě, kde si Divoká Orlice
prorazila cestu rulovými skalami a vstoupila z Polska do Čech.
Pastviny - obec Pastviny má ve znaku dvě své dominanty - vodu a lípu. Voda představuje
přehradní nádrž dostavěnou v roce 1938 na Divoké Orlici, která zadržuje zhruba
11 mil m3 vody. Přehradní jezero o délce 7,5 km je využíváno především
pro letní rekreaci. Lípa symbolizuje památné stromy - Vejdovy lípy. Největší
z nich zaujme každého návštěvníka svými úctyhodnými rozměry (obvod kmene 12 m, výška 22 m)
a odhadovaným stářím přes 850 let.
Rokytnice v Orlických horách - dvouapůltisícové městečko asi 6 km od Kunvaldu nabízí
například fitness centrum, půjčovnu vybavení pro běžecké i sjezdové lyžování a
horských kol nebo novou Internetovou kavárnu. Zajímavá je prohlídka dělostřelecké
tvrze Hanička, která byla v letech 1936-38 budována jako součást opevnění
státních hranic. Vlastní tvrz tvoří šest objektů vzájemně propojených
podzemními chodbami o délce 1,5 km. V letech 1975-95 se Federální ministerstvo vnitra
snažilo pevnost přebudovat na protiatomový kryt. Hanička nabízí nejen prohlídku tvrze, ale
i expozici bojové techniky, zbraní a výstroje a přehled opevnění. Otevřeno je v letní sezóně –
podrobnosti poskytne Informační centrum ve městě.
Říčky - malebná horská obec je známá především svým lyžařským střediskem
(dva vleky, černá, červená i modrá sjezdová trať, v okolí střediska
upravované běžecké tratě). Výchozí bod pro letní i zimní turistiku po hřebenech
Orlických hor. Z Kunvaldu při jízdě po silnici přes Rokytnici ujedete do Říček asi 13 km.
Suchá - hrad Suchá stával na příkrém zalesněném ostrohu v lese mezi Kunvaldem, Pěčínem
a Rokytnicí. Podle některých archeologických nálezů se až donedávna
usuzovalo, že zde bylo pouze hradiště z doby lužické kultury. Teprve současný
archeologický průzkum sice potvrzuje existenci lužického osídlení, možná
i hradiště, ale i navíc existenci hradu, který byl v těchto místech
vybudován ve 13.století. Dávno zaniklý hrad dnes připomíná pouze zbytek
hradního příkopu ústícího do úžlabí pod potokem Ovčárkem. Ještě
koncem 19.století zde byly patrny zbytky zdiva a sklepů. Při pozdějším
zalesňování bylo vše srovnáno a zničeno. Hradní ostroh měl výhodné přírodní
podmínky pro obranu. Jakékoliv písemné zprávy o hradě chybějí. Hrad
pravděpodobně střežil bezpečnost obchodní stezky od Žamberka do Kladska.
Nasvědčuje tomu i pojmenování staré cesty vedoucí po hranicích slatinsko-pěčínského
katastru směrem z Kunvaldu, dodnes nazývané Královská cesta. Místo je opředeno
několika krásnými pověstmi o loupeživém rytíři a jeho dceři, která
byla za své činy zakletá.
Žamberk - město s necelými sedmi tisíci obyvateli leží asi 6 km od Kunvaldu. První
dochované zmínky o Žamberku pocházejí ze 13.století. Zámek, sídlo panství, byl do dnešní
podoby přestavěn počátkem 19.století hrabětem Windischgrätzem. Součástí areálu zámku je
velmi pěkný stoosmi hektarový anglický park. V zámku je v současné době umístěno odborné
učiliště. Barokní kostel Sv. Václava byl postaven v letech 1729-38.
Město nabízí mimo možností ubytovacích i regionální muzeum v bývalém
Kateřinském špitálu, koupaliště se dvěma tobogány, tenisové kurty,
informační centrum. V místní části Betlém u silnice na Helvíkovice
si můžete prohlédnout rodný domek Prokopa Diviše – vynálezce hromosvodu.
Jak se do Kunvaldu dostanete?
Nepoužijete-li k dopravě do Kunvaldu automobil, lze bez větších problémů využít i veřejných
dopravních prostředků. Nejbližšími vlakovými stanicemi, vzdálenými asi 6 km, jsou Žamberk a
Rokytnice v Orlických horách. Z obou těchto míst je do Kunvaldu poměrně dobré autobusové
spojení ve všední dny. O víkendech je nutné počítat s tím, že je veřejná autobusová doprava
velmi omezená.