Dřevěný kříž na dolním Kunvaldě byl postaven v r.1939 na místě starého dřevěného kříže u hranic obce se Žamberkem při silnici asi 100 m od bývalého Keprtova mlýna s pilou čp. 211. Přestože byl původní kříž, pocházející pravděpodobně z roku 1854, mnohokrát opravován, (naposledy asi v r.1915) působením času sešel a v roce 1929 se skácel. |
V obci se dochovaly dvě samostatně stojící roubené stodoly - u čp.189 (ovčín u Kořínkových) a u Bílkova statku. Tuto stodolu u čp.147 postavil první majitel statku z Bílkova rodu (Bílkovi žijí na usedlosti dodnes) patrně roku 1771. |
Kousek od hraničního kříže, naproti již zmíněného mlýna, stojí stará socha barokního světce Jana Nepomuckého. Sochu tohoto českého svatého nechal zhotovit roku 1798 Fr.Bílek z dolního Kunvaldu u sochaře Ciliáka. Charakteristických pět hvězd svatozáře sv.Jana Nepomuckého už dnes vidět nemůžeme, neboť je i s hlavou urazila v r.1920 ruka vandalova. Hlava se později ztratila a socha dodnes stojí bez ní. Sochy sv.Jana jsou v obci celkem tři. Druhá od stejného autora pochází z r.1752 a stojí u mostu proti čp.16 (bývalá Junkova kovárna) a třetí stojí u statku čp.137. |
Na úpatí pověstmi opředeného Krejsova kopce stojí vila čp.371. Nechal ji postavit v roce 1935 český vědec, zakladatel čs. zootechniky akademik Prof. PhDr. et MUDr. František Bílek, Dr.Sc, Dr.h.c., který pocházel ze starého selského rodu Bílků, žijícího v Kunvaldě již na počátku 17.století. Profesor Bílek postavil knihou „Učebnice obecné zootechniky“ českou zootechniku na vědecké základy. Dále mimo jiné vybudoval hyppologické muzeum ve Slatiňanech, zregeneroval karakulskou ovci, kladrubského vraníka a zachránil koně Przewalského. Zemřel roku 1972 ve věku 87 let v Kunvaldě, kde je také pohřben. |
Socha byla postavena r.1871 nákladem manželů Františka Krahulce a Marie Bílkové. Autorem je sochař Čípa z Ústí nad Orlicí. Pískovcový sloup a podstavec pochází z lomu p.Kalouse z Klášterce nad Orlicí. V letech 1936 a poté v roce 2000 byla socha opravena a nově zlacena. |
Zděná kaple byla vystavěna v letech 1864 - 1865 na náklad několika obyvatel obce. Na jejím místě stával dříve sloup se zvonem Poledníkem, který byl po zbudování kaple umístěn uvnitř. Zvon ulitý v Hradci Králové Karlem Vilémem Paulem s nápisem „S.Dominice ora pro nobis. Anno 1862 (Sv.Dominiku, pros za nás)“ byl 34 cm vysoký, v průměru měl 40 cm a vážil 79 liber. Od zabavení v 1.světové válce ho uchránil tesař Antonín Kalous z čp.222, který zvonek tajně zakopal. Bohužel za německé okupace již zvon neušel svému osudu a byl zabaven Němci. V roce 1865 8.září byl na kapli s velkou slávou zavěšen železný kříž a kaple byla zasvěcena Panně Marii. 25.9.1999 byl na věž zavěšen zvon nový, který byl pořízen z veřejné sbírky. Nový zvon je vysoký 30 cm, široký 31 cm, váží 35 kg. Zvon je ozdoben reliéfem Panny Marie s nápisem „Ave Maria“. |
V dolní části obce mezi Horským potokem a říčkou Rokytenkou se vypíná zalesněný vrch (493 m.n.m) tvarem připomínající horu Říp, nazývaný dříve Felcmanův, nyní Krejsův kopec. |
Krásnou ukázkou lidové architektury Podorlicka minulého století je malebný mlýn čp.188 na dolním Kunvaldě. Původně měl dvě mlýnská kola a také k němu náležela pila. Postaven byl roku 1698 Janem Bulíčkem a je jedním z nejstarších kunvaldských mlýnů. Od poloviny 19.století je vlastnictvím rodiny Fišerových. |
Ozdobou celého svého okolí je pěkná zdravá lípa velkolistá u čp.178, která byla v roce 1995 zapsána do seznamů stromů chráněných státem. Ze čtyřmetrového kmene vyrůstá krásná košatá koruna, která se sklání nad obytným stavením, jako by ho ochraňovala. Obvod kmene stromu měří 3,7 m, výška 23 m a jeho stáří je odhadováno asi na 200 let. |
Přijíždíme-li do Kunvaldu po silnici ze Žamberka, hned na samém počátku obce si nemůžeme nepovšimnout stavení s vysokým komínem, stojícího při levé straně. Jde o bývalý mlýn s pilou čp.211. Objekt je cennou technickou památkou a pozoruhodným dokladem industrializace českého venkova v 19.století. Původní selské stavení přestavěl na mlýn Kašpar Buchtele, nejspíš kolem r.1800. Pila byla v provozu až do r. 1992. |
Historie:
V Kunvaldě byla patrně nějaká škola již za doby vlády Karla IV. Hrabě Antonín Vít z Bubna a Litic nechal vystavět v letech 1750-52 novou školní budovu. Budova dřevěné školy byla zřejmě zchátralá již na přelomu století a výstavba nové trvala do r. 1836. Nová škola měla pouze dvě třídy, do kterých se zvyšující počty žáků nemohly vejít. V r. 1875 bylo ve vsi 460 dětí školou povinných. Bylo tedy přikročeno k přestavbě budovy a získány další dvě třídy, takže mohla být dne 5. října 1884 slavnostně otevřena. Začátkem století se projevovala potřeba získání vyššího vzdělání. Školáci stále více navštěvovali měšťanskou školu, která byla v Žamberku nebo Rokytnici. Obec zažádala o zřízení vyššího stupně školy, což nadřízené úřady kladně vyřídily a od 1. září 1927 se zahájila výuka v otevřeném prvním ročníku měšťanky. S přibývajícími třídami nastaly nové prostorové problémy, muselo se vyučovat i v sokolovně. Představení obce se rozhodli postavit novou školní budovu. O kladné vyřízení žádosti a přidělení státního příspěvku se zasloužil místní rodák Dr. J. Keprta, který zastával na ministerstvu funkci zemského školního inspektora, prof. F. Bílek, učitel Fr. Ludvík, který přesídlil odtud do Prahy, a místní starosta J. Šrefl a J. Fišer jako předseda školní rady. Vypracování projektu bylo zadáno pražskému architektu Františku Cucovi. Stavba byla zadána firmě Mužík a místnímu staviteli F. Vítkovi, který měl velkou zásluhu o nebyčejně rychlé tempo výstavby. Vždyť základní kámen byl položen dne 2.6.1929 a za pouhých patnáct měsíců, dne 7. září 1930 byla hotová stavba za veliké účasti občanů slavnostně předána do užívání. Nová školní budova byla a dosud je pýchou obce. Ve své době byla nejmodernější v širokém okolí. Byla vybavena ústředním topením, moderní zdravotní technikou včetně WC a sprchové lázně, dostatečným počtem kabinetů, sboroven, dvěma specializovanými a osmi normálními učebnami. U budovy byla zřízena velká zahrada a prostranné hřiště. Při slavnosti v r. 1930 se proslovem rozloučil se starou školou řídící učitel Karel Kaše a novou přivítal ředitel měšťanské školy Jan Firlinger. V Národních listech ze dne 5. 8. 1932 byl publikován článek tohoto znění: "V Kunvaldě mají novou přímo velkolepou školu. Hotový pohádkový skleněný palác! Procházíme prázdnou nyní budovou a připadáme si jako v začarovaném zámku. Vše svítí krásou a důkladností. Obrazy, přírodně mořená dřeva, účelné lavice, šatny, sprchy, zapuštěná umyvadla, dílny, třídy světlem zalité a stále nové a nové krásy nacházíme, až se nám tají dech. Kunvaldské děti ani nevědí, co mají." (Škoda, že není znám autor této zprávy...) Od 8. září 1930 začalo vyučování v nové budově. Během dalších let se na škole mnohé změnilo, vystřídalo se v ní množství žáků i učitelů a budova stárla. Bylo ji nutno opravit, vyměnit dožívající dřevěně konstrukce, hlavně okna, obnovit fasádu, kotle ústředního topení a další instalace. Tyto práce se provádějí průběžně doposud.
Současnost:
Od 1.1.2003 funguje Masarykova základní škola a mateřská škola Kunvald jako příspěvková organizace obce. Sídlí na adrese 561 81 Kunvald čp.41. IČO 70985855.
Součástmi příspěvkové organizace jsou: