Dřevěný kříž na dolním Kunvaldě byl postaven v r.1939 na místě starého dřevěného kříže u hranic obce se Žamberkem při silnici asi 100 m od bývalého Keprtova mlýna s pilou čp. 211. Přestože byl původní kříž, pocházející pravděpodobně z roku 1854, mnohokrát opravován, (naposledy asi v r.1915) působením času sešel a v roce 1929 se skácel.
Na úpatí pověstmi opředeného Krejsova kopce stojí vila čp.371. Nechal ji postavit v roce 1935 český vědec, zakladatel čs. zootechniky akademik Prof. PhDr. et MUDr. František Bílek, Dr.Sc, Dr.h.c., který pocházel ze starého selského rodu Bílků, žijícího v Kunvaldě již na počátku 17.století. Profesor Bílek postavil knihou „Učebnice obecné zootechniky“ českou zootechniku na vědecké základy. Dále mimo jiné vybudoval hyppologické muzeum ve Slatiňanech, zregeneroval karakulskou ovci, kladrubského vraníka a zachránil koně Przewalského. Zemřel roku 1972 ve věku 87 let v Kunvaldě, kde je také pohřben.
Profesorova vila byla obklopena velkou zahradou plnou vzácných stromů a keřů. Za jeho života připomínala spíše nádherný park. V dnešní době je zahrada zarostlá, neupravována a stejně jako vila chátrá.
Socha byla postavena r.1871 nákladem manželů Františka Krahulce a Marie Bílkové. Autorem je sochař Čípa z Ústí nad Orlicí. Pískovcový sloup a podstavec pochází z lomu p.Kalouse z Klášterce nad Orlicí. V letech 1936 a poté v roce 2000 byla socha opravena a nově zlacena.
Krásnou ukázkou lidové architektury Podorlicka minulého století je malebný mlýn čp.188 na dolním Kunvaldě. Původně měl dvě mlýnská kola a také k němu náležela pila. Postaven byl roku 1698 Janem Bulíčkem a je jedním z nejstarších kunvaldských mlýnů. Od poloviny 19.století je vlastnictvím rodiny Fišerových.
V dolní části obce mezi Horským potokem a říčkou Rokytenkou se vypíná zalesněný vrch (493 m.n.m) tvarem připomínající horu Říp, nazývaný dříve Felcmanův, nyní Krejsův kopec.
Na něm podle lidové pověsti stával kdysi klášter, který byl za dob husitských válek zbořen. Když chtěl majitel tohoto kopce vršek přeorat, podle pověsti se koně zastavili, a jakmile sedlák zaklel, zvířata na místě zcepeněla. A z nitra kopce bylo slyšet hlahol zvonů. Oráč do roka a do dne zemřel a jeho potomci se již nikdy neodvážili na kopci orat.
V obci se dochovaly dvě samostatně stojící roubené stodoly - u čp.189 (ovčín u Kořínkových) a u Bílkova statku. Tuto stodolu u čp.147 postavil první majitel statku z Bílkova rodu (Bílkovi žijí na usedlosti dodnes) patrně roku 1771.
V Kunvaldské kronice lze najít popis stodoly od jednoho z majitelů: „Naše stodola je roubená. 7 trámů ze dvou stran osazených, jež tvoří stěny, spáry mezi jednotlivými trámy nejsou ničím vyplněny, jsou volné, takže stodola je vzdušná. Krytá je šindelem a nad vraty na obou stranách jest střecha lomeně zvednutá, aby vjezd do stodoly byl dostatečně vysoký a pohodlný.“
Přijíždíme-li do Kunvaldu po silnici ze Žamberka, hned na samém počátku obce si nemůžeme nepovšimnout stavení s vysokým komínem, stojícího při levé straně. Jde o bývalý mlýn s pilou čp.211. Objekt je cennou technickou památkou a pozoruhodným dokladem industrializace českého venkova v 19.století. Původní selské stavení přestavěl na mlýn Kašpar Buchtele, nejspíš kolem r.1800. Pila byla v provozu až do r. 1992.
Ozdobou celého svého okolí je pěkná zdravá lípa velkolistá u čp.178, která byla v roce 1995 zapsána do seznamů stromů chráněných státem. Ze čtyřmetrového kmene vyrůstá krásná košatá koruna, která se sklání nad obytným stavením, jako by ho ochraňovala. Obvod kmene stromu měří 3,7 m, výška 23 m a jeho stáří je odhadováno asi na 200 let.
Kousek od hraničního kříže, naproti již zmíněného mlýna, stojí stará socha barokního světce Jana Nepomuckého. Sochu tohoto českého svatého nechal zhotovit roku 1798 Fr.Bílek z dolního Kunvaldu u sochaře Ciliáka. Charakteristických pět hvězd svatozáře sv.Jana Nepomuckého už dnes vidět nemůžeme, neboť je i s hlavou urazila v r.1920 ruka vandalova. Hlava se později ztratila a socha dodnes stojí bez ní. Sochy sv.Jana jsou v obci celkem tři. Druhá od stejného autora pochází z r.1752 a stojí u mostu proti čp.16 (bývalá Junkova kovárna) a třetí stojí u statku čp.137.
Zděná kaple byla vystavěna v letech 1864 - 1865 na náklad několika obyvatel obce. Na jejím místě stával dříve sloup se zvonem Poledníkem, který byl po zbudování kaple umístěn uvnitř. Zvon ulitý v Hradci Králové Karlem Vilémem Paulem s nápisem „S.Dominice ora pro nobis. Anno 1862 (Sv.Dominiku, pros za nás)“ byl 34 cm vysoký, v průměru měl 40 cm a vážil 79 liber. Od zabavení v 1.světové válce ho uchránil tesař Antonín Kalous z čp.222, který zvonek tajně zakopal. Bohužel za německé okupace již zvon neušel svému osudu a byl zabaven Němci. V roce 1865 8.září byl na kapli s velkou slávou zavěšen železný kříž a kaple byla zasvěcena Panně Marii. 25.9.1999 byl na věž zavěšen zvon nový, který byl pořízen z veřejné sbírky. Nový zvon je vysoký 30 cm, široký 31 cm, váží 35 kg. Zvon je ozdoben reliéfem Panny Marie s nápisem „Ave Maria“.
Sportoviště
I. Obecná ustanovení
1. Městys Kunvald je vlastníkem a provozovatelem sportoviště (oplocená umělá plocha)
ve sportovním areálu „pod Kampeličkou“.
2. Sportoviště (oplocená umělá plocha) je přizpůsobeno a smí být využíváno k následujícím sportům: tenis, volejbal, basketbal, nohejbal, florbal.
3. Provozovatel není zodpovědný za případné úrazy související a vzniklé při činnosti uživatelů a návštěvníků sportoviště - hra a užívání sportoviště je na vlastní nebezpečí. Provozovateli neplynou z případných úrazů žádné povinnosti, závazky či plnění.
4. Městys Kunvald stanovil správce sportoviště (čl. III Provozního řádu).
5. Využívat sportoviště může každý, kdo zaplatil předem příslušnou částku dle ceníku (čl. VI. Provozního řádu) a dbá pokynů správce sportoviště.
6. Dětem do 15 let je vstup na sportoviště povolen pouze v doprovodu osoby starší 18 let.
7. Vstup na sportoviště je povolen výhradně ve sportovní obuvi bez ostrých kolíků a v obuvi s podrážkou, která nezanechává tmavé otisky nebo šmouhy.
8. Jakékoli přestupky proti tomuto provoznímu řádu budou řešeny provozovatelem (Obcí Kunvald), vždy ve spolupráci se správcem sportoviště.
9. Základní škola Kunvald může využívat sportoviště pro výuku v hodinách tělocviku a činnosti školních sportovních kroužků bezplatně. Žáci budou na sportovišti vždy v doprovodu pedagoga, nebo určeného vedoucího kroužku. Provozovatel a správce sportoviště obdrží od ředitelky ZŠ přesný rozpis hodin, kdy bude škola sportoviště využívat. Jakékoli změny oznámí vždy ještě před jejich uskutečněním.
II. Povinnosti uživatelů sportovního areálu.
1. Uživatelé jsou povinni řídit se tímto provozním řádem, dodržovat jej a dbát pokynů správce.
2. Na vyžádání správce předloží uživatel sportoviště platný doklad k ověření jeho totožnosti (občanský průkaz, řidičský průkaz, cestovní pas), a to především z důvodu kontroly využití (nepřenosnosti) ročního předplatného.
3. Uživatelé jsou povinni zdržet se všech činností, které by zapříčinily poškození povrchu, sportovního vybavení a ostatního zařízení sportoviště, zvláště: nosit skleněné obaly na sportoviště, kouřit na sportovišti, konzumovat na sportovišti alkohol a vstupovat na sportoviště pod vlivem alkoholu nebo jiných omamných látek.
4. Uživatelé sportoviště jsou povinni v případě jakéhokoli poškození povrchu, sportovního vybavení nebo zařízení sportoviště nahlásit tuto skutečnost okamžitě a neprodleně správci, který s uživatelem vždy sepíše krátký zápis s uvedením data, hodiny a podrobným popisem poškození. Zápis bude podepsán správcem a uživatelem a bude sloužit jako doklad k uplatnění případné škody na uživateli. Pokud uživatel, který poškození způsobil odmítne zápis podepsat, požádá správce dalšího svědka, případně pozve pověřeného zástupce provozovatele.
III. Správce sportoviště.
1. Správce sportoviště stanoví provozovatel (Městys Kunvald) na základě schválení zastupitelstva obce.
2. Správce sportoviště je pověřen provozovatelem vybíráním plateb za užití sportoviště (dle čl. VI. Provozního řádu), rovněž je možné u něj získat permanentku. Správce za platbu vydá vždy platný účetní doklad.
3. Správce sportoviště je oprávněn vykázat ze sportoviště či nevpustit na sportoviště osoby, které porušují povinnosti uživatelů areálu uvedené v článku II. tohoto provozního řádu.
IV. Kontrola provozu.
1. Kontrolou dodržování tohoto provozního řádu jsou pověřeni: starosta a místostarosta obce, předseda stavebního výboru
2. Kontrolou správnosti vybírání poplatků jsou pověřeni:starosta a místostarosta, účetní, předseda finančního výboru
V. Provozní doba.
1. O vstupu na sportoviště je nutno se vždy dohodnout se správcem sportoviště. Zde stanovená provozní doba omezuje pouze maximální možnost užívání sportoviště. Sportoviště lze užívat pro tzv. „letní sporty“ v podzimních a jarních měsících pouze, pokud na něm neleží sněhová pokrývka.
2.Provozní doba sportoviště:
| Září – říjen, duben – červen | pondělí – pátek | 12 – 22 hod |
| sobota – neděle | 10 – 22 hod | |
| Červenec – srpen | pondělí – neděle | 9 – 22 hod |
Jakékoli změny provozní doby je nutno dohodnout vždy se správcem.
VI. Ceník
Tenis a ostatní sporty do 4 hráčů:
cena za hodinu: 60,- Kč
roční permanentka: 2.000,- Kč(1 držitel permanentky + max. 3 spoluhráči)
Kolektivní sporty: volejbal, basketbal, nohejbal, florbal (více než 4 hráči)
cena za hodinu: 90,- Kč
Osvětlení umělé plochy:
cena za hodinu: 40,- Kč
Půjčovné sportovního náčiní:
míče na kolektivní sporty: 10,- Kč/ks
míčky na tenis - sada: 10,- Kč
tenisová raketa: 10,- Kč/ks
1. Hrací hodina začíná vždy v celou hodinu, změna je možná pouze po dohodě se správcem.
2. V případě využití umělého osvětlení bude ke stanovené ceně za využití sportoviště připočítána cena za osvětlení umělé plochy stanovená v tomto ceníku (s výjimkou bruslení při umělém osvětlení, kdy je poměrná část nákladů na osvětlení již zahrnuta v ceně.
Tento provozní řád včetně ceníku byl schválen Zastupitelstvem obce Kunvald dne 13.7. 2006 a je platný od 1.1. 2007 do odvolání a vydání nového provozního řádu.
