Domek Na Sboru

Domek Na Sboru - jedno z památných míst naší vlasti, kde byl v roce 1457 založen první sbor Jednoty bratrské nabízí expozici o založení a historii Jednoty bratrské.

Vlastník a provozovatel:

Českobratrská církev evangelická, povšechný sbor,
Jungmannova 9, 111 21 Praha 1

Otevírací doba:

Červenec, srpen: úterý - pátek od 10 do 16 hodin,  sobota - neděle od 10 do 17 hodin.

Květen, červen a září, úterý - pátek od 10 do 16hodin,  sobota - neděle od 10 do 17 hodin - na požádání u správce domku.

V ostatních měsících - dle dohody se správcem domku.

Prodej knih, drobných suvenýrů, turistických známek, pohlednic a dalších tiskovin. Nachází se zde také prodejní místo Turistických známek č. 926.

Od domku Na Sboru vede naučná stezka po stopách Jednoty bratrské, která vás povede Modlivým dolem, Jordánem, k Bratrské lípě a místo, na kterém stávala bratrská kovárna.
Z historie Jednoty bratrské

V této době, to znamená ve druhé polovině 15.století, po husitských válkách a za Pohled na domek od vstupní branky vlády krále Jiřího z Poděbrad, vznikalo a existovalo mnoho náboženských sekt a hnutí, která hledala východiska z všeobecného mravního úpadku. Mezi tato hnutí patřili například Valdenští, Vilémovští a zbytky Táborských. V Praze se vytvořila skupina věřících, v čele s bratrem Řehořem, která vycházela z učení Petra Chelčického a shromažďovala se pod kazatelnou kališnického kněze a pražského arcibiskupa Jana Rokycany. Na jeho přímluvu u krále Jiřího bylo této skupině vykázáno místo na králově Litickém panství uprostřed lesů, ve vypálené a husitskými válkami zničené vsi Kunvaldu. Správcem bratří, kteří začali žít v Kunvaldě, se stal žamberecký kněz Michal. Do Kunvaldu se natrvalo přestěhoval v roce 1459. Bratři si zde postavili dřevěný kostelík, kterému říkali Sbor. K jejich bohoslužbám kostelík potom sloužil devět desetiletí. Pod vlivem bratří seskupených v kunvaldském sboru se v mnoha dalších místech v okolí začaly vytvářet nové sbory věřících. Tyto sbory položily základ nové církvi, Jednotě bratrské, jejímž prvním biskupem byl zvolen Matěj, syn sedláka z Kunvaldu. Po smrti krále Jiřího zakoupil Litické panství v roce 1495 příznivec Jednoty Jedna z knih bible Kralické bratrské, pan Vilém z Pernštejna. Později, když na trůn nastoupil král Ferdinand I. Habsburský, postavili se mu na odpor čeští stavové a hlavně bratrští páni. Král odpor potlačil a vypověděl Jednotu z královských měst a nařídil zavření Sborů. Tehdy také vnuk pana Viléma, pan Jaroslav z Pernštejna, vydal v roce 1541 list, kterým bratry ze svého panství vypověděl a kostelík v Kunvaldě uzavřel.
Jednota bratrská byla téměř po celou dobu svého trvání pronásledována. Lepší časy, které však netrvaly dlouho, nastaly až za vlády Rudolfa II. Jeho Majestát zaručoval náboženskou svobodu a někteří vypovězení bratři se vraceli zpět a obnovovali sbory.
Po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 byla Jednota bratrská znovu zakázána. V Čechách bylo povoleno pouze katolické náboženství a ze země museli odejít i všichni nekatoličtí vzdělanci. Mezi nimi byl i poslední biskup Jednoty bratrské Jan Amos Komenský.
Velký význam práce členů jednoty bratrské tkví mimo jiné i v přeložení bible z hebrejštiny a řečtiny do jazyka českého. Tato první česká šestidílná bible byla tajně vytištěna v bratrské tiskárně v Kralicích na Moravě. Jazyk bible kralické byl v pozdější době vzat J. A. Komenským za základ ke spisovné češtině.
Dva roky před bitvou na Bílé hoře byl kostelík v Kunvaldě bratřími přestavěn na bratrskou školu. Po Bílé hoře byl používán jako škola katolická až do roku 1750, kdy byla vystavěna škola nová. Později byl domek prodán do soukromých rukou. V roce 1929 jej zakoupila Českobratrská církev evangelická a přebudovala jej na památník Jednoty bratrské. Poslední rozsáhlá rekonstrukce domku byla dokončena v roce 1991, kdy byl domek znovu otevřen při příležitosti oslav čtyřstého výročí narození J. A. Komenského.

V Kunvaldě jsou i některá další památná místa, připomínající působení Jednoty bratrské: Bratrská lípa, srostlá ze tří proutků, již zde při rozloučení s vlastí zasadili bratři. Místo zvané Jordán, kde bývala studánka, ve které byli prý křtěni noví členové Jednoty. Modlivý důl, kde se bratři skrývali a scházeli k bohoslužbám v dobách útisku. Pomník Jana Amose Komenského (dílo sochaře O. Fiedlera ze Žamberka z roku 1910), který stojí na původním pohřebišti, a bratrská kovárna, ze které údajně pocházel první biskup Jednoty. Na jejím místě stojí dnešní statek pana Zářeckého.