Domek Na Sboru

Domek Na Sboru - jedno z památných míst naší vlasti, kde byl v roce 1457 založen první sbor Jednoty bratrské nabízí expozici o založení a historii jednoty bratrské.
Nachází se zde také prodejní místo Turistických známek č. 926.

Vlastník a provozovatel:

Českobratrská církev evangelická, povšechný sbor,
Jungmannova 9, 111 21 Praha 1

Otevírací doba:

květen, červen, červenec, srpen a září - úterý až neděle od 9 do 17 hodin - na požádání u správce domku (paní Vanda Hlaváčková, tf. +420 737 940 409)
v ostatních měsících - dle dohody se správcem domku.

Prodej knih, drobných suvenýrů, turistických známek, pohlednic a dalších tiskovin.

Od domku Na Sboru vede naučná stezka po stopách Jednoty bratrské, která vás povede Modlivým dolem, Jordánem, k Bratrské lípě a místo, na kterém stávala bratrská kovárna.
Z historie Jednoty bratrské

V této době, to znamená ve druhé polovině 15.století, po husitských válkách a za Pohled na donek od vstupní branky vlády krále Jiřího z Poděbrad, vznikalo a existovalo mnoho náboženských sekt a hnutí, která hledala východiska z všeobecného mravního úpadku. Mezi tato hnutí patřili například Valdenští, Vilémovští a zbytky Táborských. V Praze se vytvořila skupina věřících, v čele s bratrem Řehořem, která vycházela z učení Petra Chelčického a shromažďovala se pod kazatelnou kališnického kněze a pražského arcibiskupa Jana Rokycany. Na jeho přímluvu u krále Jiřího bylo této skupině vykázáno místo na králově Litickém panství uprostřed lesů, ve vypálené a husitskými válkami zničené vsi Kunvaldu. Správcem bratří, kteří začali žít v Kunvaldě, se stal žamberecký kněz Michal. Do Kunvaldu se natrvalo přestěhoval v roce 1459. Bratři si zde postavili dřevěný kostelík, kterému říkali Sbor. K jejich bohoslužbám kostelík potom sloužil devět desetiletí. Pod vlivem bratří seskupených v kunvaldském sboru se v mnoha dalších místech v okolí začaly vytvářet nové sbory věřících. Tyto sbory položily základ nové církvi, Jednotě bratrské, jejímž prvním biskupem byl zvolen Matěj, syn sedláka z Kunvaldu. Po smrti krále Jiřího zakoupil Litické panství v roce 1495 příznivec Jednoty Jedna z knih bible Kralické bratrské, pan Vilém z Pernštejna. Později, když na trůn nastoupil král Ferdinand I. Habsburský, postavili se mu na odpor čeští stavové a hlavně bratrští páni. Král odpor potlačil a vypověděl Jednotu z královských měst a nařídil zavření Sborů. Tehdy také vnuk pana Viléma, pan Jaroslav z Pernštejna, vydal v roce 1541 list, kterým bratry ze svého panství vypověděl a kostelík v Kunvaldě uzavřel.
Jednota bratrská byla téměř po celou dobu svého trvání pronásledována. Lepší časy, které však netrvaly dlouho, nastaly až za vlády Rudolfa II. Jeho Majestát zaručoval náboženskou svobodu a někteří vypovězení bratři se vraceli zpět a obnovovali sbory.
Po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 byla Jednota bratrská znovu zakázána. V Čechách bylo povoleno pouze katolické náboženství a ze země museli odejít i všichni nekatoličtí vzdělanci. Mezi nimi byl i poslední biskup Jednoty bratrské Jan Amos Komenský.
Velký význam práce členů jednoty bratrské tkví mimo jiné i v přeložení bible z hebrejštiny a řečtiny do jazyka českého. Tato první česká šestidílná bible byla tajně vytištěna v bratrské tiskárně v Kralicích na Moravě. Jazyk bible kralické byl v pozdější době vzat J. A. Komenským za základ ke spisovné češtině.
Dva roky před bitvou na Bílé hoře byl kostelík v Kunvaldě bratřími přestavěn Současná expozicena bratrskou školu. Po Bílé hoře byl používán jako škola katolická až do roku 1750, kdy byla vystavěna škola nová. Poté byl domek prodán do soukromých rukou. V roce 1929 jej zakoupila Českobratrská církev evangelická a přebudovala jej na památník Jednoty bratrské. Poslední rozsáhlá rekonstrukce domku byla dokončena v roce 1991, kdy byl domek znovu otevřen při příležitosti oslav čtyřstého výročí narození J. A. Komenského.

V Kunvaldě jsou i některá další památná místa, připomínající působení Jednoty bratrské: Bratrská lípa, srostlá ze tří proutků, již zde při rozloučení s vlastí zasadili bratři. Místo zvané Jordán, kde bývala studánka, ve které byli prý křtěni noví členové Jednoty. Modlivý důl, kde se bratři skrývali a scházeli k bohoslužbám v dobách útisku. Pomník Jana Amose Komenského (dílo sochaře O. Fiedlera ze Žamberka z roku 1910), který stojí na původním pohřebišti, a bratrská kovárna, ze které údajně pocházel první biskup Jednoty. Na jejím místě stojí dnešní statek pana Zářeckého.