Česky English Deutsch
Drobečková navigace

Úvod > Průvodce městysem > Historie

Historie

„Než nač jsme vážili sem zvláštní cestu? Jen pro tuto krajinku? Ne, jdeme pro vzpomínky. Stanuli jsme na půdě historické, pro nás Čechy velice památné. Jsme ve vsi Kunvaldu, u kolébky Jednoty českobratrské, slavné a žehnané paměti.“
Alois Jirásek „V Kunvaldě“

Z historie založení Kunvaldu

Založení Kunvaldu lze předpokládat někdy ve II.polovině 13.století. Tehdy totiž byl zdejší kraj kolonizován. Přibližně ve stejné době vzniklo Ústí nad Orlicí, Rychnov nad Kněžnou, Žamberk, Německá Rybná a jiné obce. Kunvald byl nejspíše založen podobně jako Žamberk německými osadníky. Nemusí to však být pravda. Pokud by byl opravdu osídlen německým obyvatelstvem, pak je zřejmé, že český živel v Kunvaldě zcela převládl již v polovině 14.století patrně vlivem starších okolních slovanských osad.
První písemnou zmínkou o Kunvaldu je zápis z roku 1363 v souvislosti s jmenováním nového faráře Jana Petra z České Třebové na faru v Nekoři. Byl dosazován pánem žampašského panství a vykonavatelem byl farář z Kunvaldu.
Přes Kunvald vedla celkem důležitá cesta z hradů Žampach, Litice a Potštejn do Kladska a Slezska. Ves patřila od roku 1389 k panství Litickému a pravděpodobně už od svého vzniku se dělila na Horní a Dolní Kunvald.
Původ názvu obce je nejasný a existuje několik možností vysvětlujících jeho vznik. Může jít například o název přenesený osadníky z jejich původní vlasti. Sousední město Žamberk vzniklo zhruba ve stejné době jako Kunvald a jeho první obyvatelé přišli pravděpodobně z Lužice, kde leží staré město Senftenberg (česky Žamberk). Kunvald mohl být pojmenován podle stejnojmenné vesnice (městečka) v Horní Lužici. Toto městečko se psalo Kumwald nebo Cunewalde a bylo rovněž rozděleno na Obercunewalde a Niedrcunevalde. Ves by také mohla být nazvána podle vlastního jména lokátora anebo majitele. Původ názvu je často spojován s rytířem jménem Kuna, který prý sídlil buď na blízkém hradě Suchá, nebo na tvrzi nad Kunačicemi. Ale to se už dostáváme spíše do oblasti pověstí.
Kunvald je pro náš národ významnou historickou obcí, neboť se zde v letech 1457 či 1458 usadila skupina lidí myšlenkově vycházející z učení Petra Chelčického a dala základ nové české církvi - jednotě bratrské.

Kunvald - kolébka jednoty bratrské

Basilejská kompaktáta z roku 1437 sice povolovala přijímání pod obojí i českou církev kališníků, ale přesto bylo mnoho lidí nespokojeno s výsledkem husitské revoluce. Vytvářela se různá náboženská společenství seskupená většinou kolem nějakého kazatele. Takováto skupina se utvořila i pod kazatelnou kališnického kněze a pražského arcibiskupa Jana Rokycany. Tyto své žáky vyslal Rokycana na přelomu 40. a 50. let 15. století k Petru Chelčickému. Petr Chelčický byl jihočeský zeman ostře píšící proti oběma církvím - katolické i kališnické. Ve svých spisech odmítl násilí i všeobecné učení „o trojím lidu“. Tvrdil, že lidé jsou si ve svých právech rovni, a spásu hledal v trpělivé přípravě na posmrtný život.
Těmto žákům vymohl Jan Rokycana na svém příteli, zemském správci Jiřím z Poděbrad, místo, kde by se mohli usadit a žít vzorovým životem prvních křesťanů. Jiří z Poděbrad jim umožnil usadit se na jeho litickém panství ve vsi Kunvald. Kunvald byl v té době vypálen a částečně vylidněn, takže noví osadníci byli vítáni a nebyli na obtíž. Při výběru místa se také hledělo na výhodnou polohu Kunvaldu, protože zapadlou ves, ať se přijíždí z jakéhokoliv směru, není vůbec vidět a nové náboženské hnutí zde nebylo na očích a tolik neprovokovalo.
Vůdcem jednoty bratrské v počátcích byl její zakladatel Řehoř Krajčí, synovec Jana Rokycany. Prvním duchovním správcem jednoty se stal katolický farář Michal ze Žamberka. Ten byl dlouho jediným knězem bratří. Ke kunvaldské komunitě se brzy začali přidávat mnozí obyvatelé sousedních vesnic. Z malé sekty se pomalu utvářela nová církev. Stala se již velmi rozšířenou a budila nežádoucí pozornost. Již v 60. letech došlo k prvním velkým pronásledováním jednoty. Nový král Jiří z Poděbrad slíbil, že v jeho zemi nebude mimo katolíků a kališníků žádná jiná církev nebo kacířská sekta. Bratr Řehoř, kněz Michal a někteří další členové byli zajati, mnozí z nich mučeni.
V roce 1467 na památném synodu ve Lhotce u Rychnova se Jednota bratrská veřejně oddělila od římské církve. Losem byl zvolen první biskup Jednoty Matěj Kunvaldský. Biskupem ho vysvětil Michal Žamberský, který nejprve přijal svěcení od arcibiskupa tzv. valdenské církve Štěpána. Novým pronásledováním ke konci vlády krále Jiřího byli bratři z Kunvaldu a jeho okolí vyhnáni a centrem Jednoty se stala Mladá Boleslav a Litomyšl. Později, v dobách, kdy do jednoty bratrské mohli vstupovat šlechtici i vzdělanci, získala do svých řad mnohé vlivné a významné osobnosti českého království a časem se stala nejvýznamnější protestantskou církví u nás.