V lese pod osadou Kunačice u pramene zvaného Hladová voda stojí malá kaplička. Od r. 1823 v těch místech stál sloupek se soškou Panny Marie. Sloupek nechal postavit chalupník Jan Hötzel z Kunvaldu, který z náboženské náruživosti nazval sošku jménem "Očišťování Panny Marie".
Tento kunvaldský podnikavec chodil široko daleko po okolí a zval lidi k putování ke Hladové vodě, která má prý ozdravné účinky. K pramenu svého času přicházela celá velká procesí poutníků ze všech stran, dokonce až z Kladska.
Jan Hötzel zde rozvěsil obrazy křížové cesty a založil na tomto místě i jakési primitivní lázně. Čepoval zde však i lihoviny a prodával jídlo. Stávalo se, že rozjaření poutníci posvátné místo zneuctívali, což nakonec vedlo k upozornění místního faráře a biskupská konzistoř nařídila lázně s občerstvením zrušit.
Jan Hötzel zemřel v naprosté chudobě, prý právě v den svátku Očišťování Panny Marie.
Pověsti praví, že v prostoru mezi osadami Kunačice a Zaječiny naproti studánce nazývané Hladová voda, nad levým břehem Horského potoka a nad pravým břehem jeho bezejmenného přítoku, na mohutném zalesněném ostrohu stával hrad Kunaberg založený rytířem Kunou. Tento Kuna měl snad dát také své jméno Kunvaldu i Kunačicím.
Název hradu není v písemných pramenech doložen a jde nejspíše o lidovou pověst vytvořenou pro zdůvodnění vzniku jména Kunvald i Kunačice. Také žádné jiné písemné zprávy dokládající existenci hradu či tvrze neexistují.
V současné době v těch místech žádné stopy po hradbách či opevněních nejsou, ale zbytky zdiva zde údajně byly patrny ještě v polovině 19. století. Jedna z lesních tratí v sousedství se nazývala "Zámek". Dnes tento místní název již není používán. Pokud zde skutečně nějaký objekt stával, pak šlo patrně o sídlo nejstarších majitelů Kunvaldu (čemuž by napovídalo i strategické umístění), anebo šlo o opevnění, které mělo chránit poměrně blízkou česko - kladskou hranici.
Podle J. G. Sommera bývalo přímo v Kunačicích zemanské sídlo s dvorem. Důkazy pro toto tvrzení žádné nejsou. Protože však je ves pozdního původu (poprvé doložena až v r. 1720), je existence středověkého sídla dost nepravděpodobná.